Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 649/01Usnesení ÚS ze dne 11.02.2002Použitelnost § 30 o.s.ř. v řízení před Ústavním soudem

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
Věcný rejstříkSmlouva
Předběžné opatření
Nájem
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 6/25 SbNU 365
EcliECLI:CZ:US:2002:3.US.649.01
Datum podání08.11.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 31 odst.2

99/1963 Sb., § 74


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 649/01 ze dne 11. 2. 2002

U 6/25 SbNU 365

Použitelnost § 30 o.s.ř. v řízení před Ústavním soudem

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelů 1) M. B., a 2) V. B., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. září 2001, č. j.

22 Cdo 1474/2001-160, Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne

22. března 2001, č. j. 35 Co 580/2000-128, a Okresního soudu v České Lípě ze dne 8. září 2000, č. j. 12 Nc 3089/2000-20, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé, kteří se domáhali zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnili návrh tím, že podle jejich přesvědčení jsou tato vadná a jejich cílem bylo úmyslné pošlapání práv, zakotvených v čl. 11 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 10 Ústavy.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížností napadených usnesení soudu I. a II. stupně, jakož i Nejvyššího soudu ČR, bylo zjištěno, že stěžovatelé se u obecného soudu domáhali vydání předběžného opatření o povinnosti odpůrců zajistit průchodnost vody z vodovodního řádu do přípojky označené nemovitosti. Je tedy zřejmé, že zamítnutím návrhu na vydání předběžného opatření dosud nedošlo k rozhodnutí ve věci samé, a proto stěžovatelé mohou svá tvrzená práva uplatnit žalobou, v níž by soud o této rozhodl.

Pro výše uvedené byl návrh odmítnut pro jeho nepřípustnost, když stěžovatelé dosud nevyčerpali všechny prostředky, které jim zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1), § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Závěrem nutno konstatovat, že Ústavnísoud neakceptoval usnesení Okresního soudu v České Lípě č. j. 6 Nc 4353/2001-5, jímž byl stěžovatelům pro řízení před Ústavním soudem ustanoven právní zástupce - advokát JUDr. P. K. Ústavní soud není součástí obecné justice a proto řízení, jakož i zastupování

účastníka řízení před ním upravuje zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 31 odst. 2 cit. zákona o Ústavnímsoudu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru