Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 640/01Usnesení ÚS ze dne 28.02.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
Věcný rejstříkprávní úkon/neplatný
EcliECLI:CZ:US:2002:3.US.640.01
Datum podání02.11.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

40/1964 Sb., § 37


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 640/01 ze dne 28. 2. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 640/01

Ústavní soud rozhodl dne 28. února 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele P.P., zastoupeného JUDr. F.P., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. září 2001, č. j. 28 Cdo 1310/2001-57, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2001, sp. zn. 15 Co 535/2000, a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 22. srpna 2000,č.j. 8 C 61/2000-29, takto:

Návrh se odmítá .

Odůvodnění:

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil návrh tím, že se jimi cítí dotčen v základních právech, vyplývajících z čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na obsah smíru uzavřeného před soudem I. stupně, na zamítnutí návrhu na jeho zrušení a rozhodnutí Krajského soudu v Brně o podaném odvolání, přičemž oba soudy nevzaly zřetel na jeho tvrzení, že smír, uzavřený ve věci zrušení práva společného nájmu k bytu, je neplatný. Proto se obrátil na Nejvyšší soud ČR, řízení o dovolání však bylo zastaveno, když se mu nepodařilo prokázat právní zastoupení advokátem nebo notářem.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššíhosoudu ČR ze dne 6. září 2001 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl, poněvadž jmenovaný soud zastavil řízení o dovolání v souladu s ust. § 210, § 241 odst. 1, § 243c a § 104 odst. 2 věta třetí občanského soudního řádu. Pokud jde o návrh směřující proti rozhodnutím soudu I. a II. stupně, nutno konstatovat, že byl podán po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu - jestliže stěžovatel uplatnil k ochraně svých tvrzených práv dovolání, vycházeje z přesvědčení, že jde o poslední prostředek, který zákon k tomu poskytuje, pak tak neučinil řádně, a proto Nejvyšší soud ČR o dovolání rozhodl důvodně tak, jak je ve výroku jeho usnesení obsaženo.

S ohledem na výše uvedené byl návrh odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru