Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 637/11 #1Usnesení ÚS ze dne 09.06.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 1
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na zákonného soudce
Věcný rejstříksoud/rozvrh práce
soudce/vyloučení
EcliECLI:CZ:US:2011:3.US.637.11.1
Datum podání01.03.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 38 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 30 odst.1

6/2002 Sb., § 42 odst.1 písm.d


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 637/11 ze dne 9. 6. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 9. června 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti P. V., právně zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, advokátem se sídlem v Brně, Bolzanova 461/5, proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 5 T 61/2010, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal ochrany proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 1 spočívajícímu v přidělení trestní věci stěžovatele projednávané pod sp. zn. 5 T 61/2010 předsedovi senátu JUDr. Liboru Vávrovi, čímž mělo dle názoru stěžovatele dojít k porušení jeho zákonného práva na zákonného soudce dle článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Stěžovatel byl u Obvodního soudu pro Prahu 1 obžalován pro skutky kvalifikované jako trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 odst. 1, 2 písm. a), b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Pravomocným usnesením ze dne 30. 12. 2010 sp. zn. 5 T 61/2010 bylo rozhodnuto, že předsedkyně senátu obvodního soudu JUDr. Věra Bártová je vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci stěžovatele. Tato věc byla místopředsedou obvodního soudu přidělena JUDr. Liboru Vávrovi. Stěžovatel s odkazem na ustanovení § 30 a násl. trestního řádu per analogiam namítl nesprávné složení senátu. Místopředseda obvodního soudu na tuto stížnost reagoval přípisem ze dne 16. 2. 2011 č. j. 56 St 15/2011 s tím, že věc byla JUDr. Liboru Vávrovi přidělena počítačovým systémem. Dle názoru stěžovatele však z platného rozvrhu práce jednoznačně vyplývá, že věc by měla projednat JUDr. Helena Králová, která je v platném rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 1 stanovena jako soudkyně zastupující vyloučenou JUDr. Bártovou. Skutečnost, zda byla věc JUDr. Vávrovi přidělena počítačovým programem, tedy náhodně, považuje stěžovatel za nevýznamnou. Tento postup pro určení náhradního soudce z platného rozvrhu práce dle názoru stěžovatele nevyplývá. Stěžovatel má za to, že věc byla JUDr. Vávrovi přidělena účelově, ve snaze vyhovět politickým tlakům. Tím, že nebyla respektována pravidla uvedená pro zastupování soudců, uvedená v rozvrhu práce, došlo k zásahu do základních práv stěžovatele dle citovaného článku Listiny.

II.

Ústavní soud si dle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu vyžádal vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 1 jako účastníka řízení. Místopředseda soudu JUDr. Michal Vacek v tomto vyjádření zopakoval totéž, co již uvedl ve svém přípise stěžovateli ze dne 16. 2. 2011 s tím, že trestní věc 5 T 61/2010 přidělil JUDr. Liboru Vávrovi. Přidělování se děje elektronickým způsobem, který nelze odhadnout ani ovlivnit. S ohledem na to, že obecný soud ve svém vyjádření pouze zopakoval doslovně své stanovisko, které stěžovateli sdělil již před zahájením řízení o ústavní stížnosti, považoval Ústavní soud za nadbytečné zasílat toto vyjádření stěžovateli k replice. Ústavní soud si dále vyžádal Rozvrh práce Obvodního soudu pro Prahu 1 pro rok 2011.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího článku 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že není orgánem činným v trestním řízení a nepřísluší mu, aby procesní postup těchto orgánů v dosud neskončeném řízení průběžně korigoval.

Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil význam transparentních pravidel pro přidělování soudní agendy z hlediska zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Smyslem tohoto ústavního imperativu je především ochrana proti libovolnému a účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc, např. pod vlivem "politické objednávky" (srov. např. nálezy Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 307/03, příp. III. ÚS 132/04 dostupné v databázi rozhodnutí NALUS). Tento základní smysl a účel ochrany dle článku 38 odst. 1 Listiny je třeba zdůraznit i v projednávané věci. Rozvrh práce na rok 2011 pro trestní úsek Obvodního soudu pro Prahu 1 neupravuje výslovně postup pro případ, že dojde k vyloučení soudce z důvodu jeho podjatosti. Z poznámek k tomuto rozvrhu plyne, že tzv. zastupující soudce zastupuje soudce v době jeho nepřítomnosti (tzn. např. z důvodu pracovní neschopnosti nebo stáže v zahraničí). Postavení zastupujícího soudce je tedy úzce svázáno s osobou konkrétního soudce pro případ jeho nepřítomnosti; je-li tento zákonný soudce z projednávání určité věci vyloučen, nemůže se v dané věci uplatnit ani soudce zastupující. V projednávané věci tudíž nelze ve skutečnosti, že na místo vyloučené JUDr. Bártové nenastoupila JUDr. Králová, jež prve uvedenou soudkyni má dle platného rozvrhu práce zastupovat po dobu její dočasné nepřítomnosti, spatřovat porušení předem stanovených pravidel obsazení soudu.

Skutečnost, že rozvrh práce výslovně neřeší postup po vyloučení zákonného soudce ve smyslu § 30 odst. 1 tr. řádu, je bezesporu negativní [srov. § 42 odst. 1 písm. d) zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích]. Sama tato skutečnost však nezakládá porušení individuálního základního práva stěžovatele, k jehož ochraně slouží ústavní stížnost. Z hlediska ústavněprávního přezkumu je v projednávané věci klíčový fakt, že k přidělení JUDr. Vávrovi došlo na základě výsledků opětovného vložení věci do elektronického systému, tedy obdobně, jako kdyby věc obecnému soudu nově napadla. Nedošlo tedy k svévolnému zásahu místopředsedy soudu, který by dle vlastní libovůle vybral nového soudce k projednání věci stěžovatele, ale k výběru soudce způsobem, jež rozvrh práce předpokládá a jehož výsledek nelze předem odhadnout nebo ovlivnit. Rozhodnutí místopředsedy soudu toliko bere na vědomí výsledek náhodného určení soudce, jež se děje počítačovým programem a jež zároveň zajišťuje rovnoměrné zatížení každého senátu obvodního soudu. Z hlediska smyslu a účelu článku 38 odst. 1 Listiny je takový postup vhodnější, než pokud by na místo vyloučeného soudce nastupoval soudce zastupující, jehož jméno by bylo od počátku řízení stranám známo. V takovém případě by totiž v některých případech a z různých důvodů mohlo docházet k účelové snaze procesních stran o vyloučení zákonného soudce a jeho nahrazení soudcem určeným pro zastupování. Náhodný výběr nového soudce elektronickým systémem se tudíž jeví jako přijatelnější a v postupu obecného soudu v projednávané věci nelze porušení procesních práv stěžovatele spatřovat.

Ústavní soud neshledal v namítaném postupu obecného soudu žádné porušení základních práv stěžovatele.

S ohledem na výše uvedené byl Ústavní soud nucen podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2011

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru