Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 613/01Usnesení ÚS ze dne 15.01.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /žádný trestný čin a trest bez (předchozího) zákona
právo na soudní a jinou právní o... více
Věcný rejstříkdůkaz/volné hodnocení
EcliECLI:CZ:US:2002:3.US.613.01
Datum podání22.10.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 39


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 613/01 ze dne 15. 1. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 613/01

Ústavní soud rozhodl dne 15. ledna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele P.S., zastoupeného JUDr. D.H., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. července 2001, sp. zn. 9 To 338/2001, a rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 30. dubna 2001, sp. zn. 2 T 116/99, takto:

Návrh se odmítá .

Odůvodnění:

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení v trestním řízení vedeném proti jeho osobě soudy porušily práva, která mu zaručuje čl. 36 odst. 1, 4 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod, když rozhodovaly a postupovaly v rozporu s § 2 odst. 5 a s § 105 odst. 1 trestního řádu. Uvedl, že považuje za nesprávné hodnocení příčin dopravní nehody, které byl účastníkem - nebyl vzat zřetel na stav vozovky ani na skutečný průběh nehodového děje, postavení vozidla od něhož měl vybíhat poškozený bylo zakresleno nesprávně. S jeho námitkami se nevypořádal ani soud II. stupně, který jeho odvolání proti rozsudku soudu I. stupně zamítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Krajskéhosoudu v Plzni, jímž bylo dne 31. července 2001 zamítnuto odvolání stěžovatele podané proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 30. dubna 2001, sp. zn. 2 T 116/99, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byl stěžovatel uznán vinným spácháním tr. činu ublížení na zdraví dle § 224 odst. 1, 2 tr. zákona, jež způsobil jízdou osobním automobilem, a ve svém rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami v odvolání uplatněnými. Pokud jde o hodnocení provedených důkazů, pak důvodně konstatoval, že Okresní soud v Rokycanech postupoval v souladu s § 2 odst. 6 tr. řádu, konečně odůvodnění rozsudku tohoto soudu obsahuje výčet provedených důkazů a také závěry, k jakým soud na základě jejich hodnocení dospěl.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru