Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 6/2000Usnesení ÚS ze dne 23.03.2000Znaky trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /žádný trestný čin a trest bez (předchozího) zákona
Věcný rejstřík
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 8/17 SbNU 377
EcliECLI:CZ:US:2000:3.US.6.2000
Datum podání05.01.2000
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

140/1961 Sb., § 158 odst.1 písm.a

141/1961 Sb.


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 6/2000 ze dne 23. 3. 2000

U 8/17 SbNU 377

Znaky trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 23. března 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Ing. A. D., zastoupeného JUDr. R. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. října 1999, sp. zn. 6 To 131/99, a Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 1edna 1999, sp. zn. 2 T 97/98,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. října 1999, sp. zn. 6 To 131/99, a Okresního soudu v Blansku ze dne 21. ledna 1999, sp. zn. 2 T 97/98, s tím, že podle jeho názoru soudy obou stupňů porušily čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, když jej odsoudily pro spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, aniž by vyčíslily v jaké výši byl jinému opatřen neoprávněný majetkový prospěch či v jaké výši vznikla jeho jednáním škoda. To považuje za závažné pochybení, neboť, jak je přesvědčen, výše škody je jedním ze základních znaků pro zjištění, zda se v daném případě jedná o trestný čin či nikoliv. Z rozhodnutí soudu nelze dovodit ani přezkoumat jakou škodu způsobil a zda tedy jeho jednání mělo intenzitu a společenskou nebezpečnost trestného činu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresníhosoudu v Blansku sp. zn. 2 T 97/98 a ústavní stížností napadených rozsudků soudů obou stupňů zásah do práv navrhovatele shledán nebyl. Krajský soud v Brně se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami stěžovatele, použití § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Je třeba uvést, že s ohledem na znění tohoto ustanovení tvrzení navrhovatele o nezbytnosti zjištění výše škody či neoprávněného majetkového prospěchu pro naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele neobstojí.

Pro výše uvedené, byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2000

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru