Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 526/21 #1Usnesení ÚS ze dne 18.03.2021

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUDNÍ EXEKUTOR - Přerov - Jícha Lukáš
Soudce zpravodajZemánek Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2021:3.US.526.21.1
Datum podání25.02.2021
Napadený akt

rozhodnutí jiné


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 526/21 ze dne 18. 3. 2021

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti Václava Steinbauera, zastoupeného Mgr. Janem Koptišem, advokátem, sídlem Široká 432/11, České Budějovice, proti usnesením soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 27. května 2019 č. j. 203 Ex 53224/12-139 a ze dne 31. července 2019 č. j. 203 Ex 53224/12-169, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 24. 2. 2021, která byla Ústavnímu soudu doručena do datové schránky následujícího dne, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny.

2. Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov (dále jen "soudní exekutor"), usnesením ze dne 27. 5. 2019 č. j. 203 Ex 53224/12-139 nařídil na základě dražební vyhlášky vydané předchůdcem soudního exekutora (JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov) ze dne 27. 4. 2015 č. j. 103 Ex 53224/12-62 dražební rok a provedení elektronické dražby k ideálnímu spoluvlastnickému podílu ve výši 1/2 k nemovitostem v tomto usnesení blíže specifikovaným (dále jen "předmětné nemovitosti"). V tomto usnesení je mj. uvedeno, že je dražen spoluvlastnický podíl Martina Somola (povinného).

3. Soudní exekutor dále usnesením ze dne 31. 7. 2019 č. j. 203 Ex 53224/12-169, které nabylo právní moci dne 4. 9. 2019, udělil příklep ke spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech vydražitelce Daně Zabilkové (neteři stěžovatele), která byla v té době ideální vlastnicí druhé ideální poloviny spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech. Vydražitelka Dana Zabilková se nyní se svým manželem domáhá po stěžovateli vyklizení předmětných nemovitostí v řízení vedeném u Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 30 C 124/2020.

4. Stěžovatel brojí proti uvedeným usnesením soudního exekutora s tvrzením, že jimi došlo k porušení procesních práv zakotvených v § 336 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."). Předně uvádí, že mu v rozporu s § 336c odst. 1 o. s. ř. nebylo doručeno usnesení o nařízení dražebního roku a provedení elektronické dražby, ačkoliv byl v postavení osoby s předkupním právem, když spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem získal na základě rozsudku okresního soudu ze dne 16. 5. 2018 č. j. 35 C 12/2018-30, jenž nabyl právní moci dne 27. 6. 2018 (okresní soud žalobě stěžovatele na určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu vyhověl rozsudkem pro zmeškání; žalovaným v tomto řízení byl Martin Somol). Stěžovatel poukazuje rovněž na to, že nebyl účastníkem exekučního řízení, v němž byl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech dražen a napadená rozhodnutí mu ani nebyla zaslána. O vydražení spoluvlastnického podílu Danou Zabilkovou se dozvěděl, až s Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, zaslaného oznámení o zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva ze dne 16. 10. 2019 č. j. V-13693/2019-301 ve prospěch Dany Zabilkové.

5. Před posouzením ústavní stížnosti je povinností Ústavního soudu zkoumat, zda jsou splněny zákonné požadavky kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je opožděná.

6. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

7. Pomine-li Ústavní soud do úvahy přicházející nepřípustnost ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), je třeba vyjít z toho, že stěžovatel brojí proti usnesením, která nabyla právní moci nejpozději dne 4. 9. 2019 (usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 31. 7. 2019 č. j. 203 Ex 53224/12-169). Z uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost doručená Ústavnímu soudu do datové schránky dne 25. 2. 2021 (tedy téměř jeden a půl roku po právní moci usnesení o udělení příklepu) je evidentně podaná po lhůtě stanovené v § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. I pokud by Ústavní soud odvíjel lhůtu pro podání ústavní stížnosti od okamžiku, kdy se stěžovatel dozvěděl o vydražení jeho spoluvlastnického podílu, stejně by musel dospět k závěru o její opožděnosti.

8. Nad rámec uvedeného Ústavní soud podotýká, že opakovaná dražba probíhala na základě dražební vyhlášky předchůdce soudního exekutora (JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov) ze dne 27. 4. 2015 č. j. 103 Ex 53224/12-62. V té době však stěžovatel spoluvlastníkem předmětných nemovitostí nebyl, když spoluvlastníkem podílu byl právě Martin Somol. V okamžiku, kdy se ale stěžovatel podle rozsudku okresního soudu ze dne 16. 5. 2018 č. j. 35 C 12/2018-30 stal spoluvlastníkem podílu, mohl a měl zjistit, že je na tento podíl vedena exekuce a rovněž mohl začít využívat možnosti, které mu právní řád na případnou obranu poskytuje. Tato možnost se mu otevřela přinejmenším poté, co byl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě výše uvedeného pravomocného rozsudku okresního soudu vyňat z majetkové podstaty v insolvenčním řízení ohledně Martina Somola vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 15073/2015 [viz zpráva insolvenčního správce dlužníka Martina Somola ze dne 17. 9. 2018, jejíž přílohou je i výpis z katastru nemovitostí ze dne 13. 9. 2018, v němž jsou všechny relevantní skutečnosti ohledně zatížení spoluvlastnického podílu včetně exekučních příkazů o zřízení exekutorského zástavního práva a exekučních příkazů k prodeji nemovitosti uvedeny (tyto informace jsou dostupné ve veřejném insolvenčním rejstříku na https://isir.justice.cz/)].

9. Lze se sice pozastavit nad postupem soudního exekutora, který údajně stěžovateli, jenž byl v době dražby řádně zapsaným vlastníkem spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech, nezaslal usnesení o nařízení dražebního roku, ani usnesení o udělení příklepu, to však nic nemění na závěru o opožděnosti ústavní stížnosti.

10. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako opožděně podanou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 2021

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru