Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 523/02Usnesení ÚS ze dne 13.03.2003

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na odškodnění za rozhodnutí nebo úřední postup
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat m... více
Věcný rejstříkškoda/náhrada
důkaz/volné hodnocení
odpovědnost/orgánů veřejné moci
EcliECLI:CZ:US:2003:3.US.523.02
Datum podání30.07.2002
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 36 odst.3

58/1969 Sb., § 18

99/1963 Sb., § 132


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 523/02 ze dne 13. 3. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 523/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů E.P., B. a J. P., všech zastoupených JUDr. I. S., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. května 2002, sp. zn. 19 Co 812/2002, a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. února 2002, sp. zn. 11 C 192/97, mimo ústní jednání dne 13. března 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Muchou, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], brojili stěžovatelé ve své občanskoprávní věci proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne

14. května 2002 (19 Co 812/2002-339) a jemu předcházejícímu rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. února 2002 (11 C 192/97-298) a tvrdili, že jimi bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na soudní a jinou ochranu (čl. 36 Listiny základních práv a svobod), právo na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem (čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), právo vlastnické a právo na dědění (čl. 11 Listiny základních práv a svobod). Stěžovatelé proto navrhli zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 zákona).

Podle sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., o postupu týkajícím se výkladu přípustnosti a lhůty k podání ústavní stížnosti při souběžném podání ústavní stížnosti a mimořádného opravného prostředku s výjimkou obnovy řízení, platí, že napříště budou soudci a senáty Ústavního soudu vykládány přípustnost a lhůta k podávání ústavní stížnosti, o které Ústavní soud rozhoduje podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, v případě jejího souběhu s mimořádnými opravnými prostředky s výjimkou obnovy řízení, takto:

1. Ústavní stížnost bude považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

2. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti počne běžet dnem doručení rozhodnutí

o mimořádném opravném prostředku bez ohledu na způsob rozhodnutí o něm. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.

Ze zjištění Ústavního soudu (č. l. 14 spisu Ústavního soudu) vyplývá, že stěžovatelé napadli rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. května 2002

(19 Co 812/2002-339) dovoláním.

Za tohoto stavu věci je zřejmé, že za rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, nutno považovat rozhodnutí Nejvyššíhosoudu ČR o podaném dovolání. Pokud stěžovatelé nevyčerpali poslední prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona), nemohla být jejich ústavní stížnost věcně projednána, neboť není v souladu s označeným a citovaným sdělením Ústavního soudu přípustná; proto byla posouzena Ústavním soudem jako nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona) a bylo nutno ji odmítnout [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona], jak je patrno z výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 13. března 2003

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru