Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 495/10 #1Usnesení ÚS ze dne 13.05.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Žďár nad Sázavou
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /domovní prohlídka
Věcný rejstříktrestná činnost
trestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
Domovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2010:3.US.495.10.1
Datum podání19.02.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 12

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 158 odst.3 písm.i, § 160 odst.4, § 83, § 84


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 495/10 ze dne 13. 5. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 13. května 2010 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. R. I., 2. H. I., 3. I. I. a 4. L. I., všech zastoupených Mgr. Janem Valihrachem, advokátem v Jihlavě, Žižkova 13, proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 12. 1. 2010 sp. zn. 1 Nt 201/2010, vydanému soudcem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností ze dne 16. 2. 2010 se stěžovatelé domáhají zrušení příkazu k domovní prohlídce ze dne 12. 1. 2010 sp. zn. 1 Nt 201/2010, vydaného soudcem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Dle stěžovatelů byla porušena jejich práva zakotvená v čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina". Ve vztahu ke čtvrtému stěžovateli pak mělo být porušeno i jeho právo zakotvené v čl. 8 odst. 2 Listiny.

V ústavní stížnosti stěžovatelé namítali, že příkaz k domovní prohlídce rodinných domů č. p. 44 a 71 i prohlídka samotná byly provedeny před zahájením trestního stíhání (čtvrtý stěžovatel byl osobou podezřelou), avšak příkaz neobsahuje konstatování, že by se mělo jednat o úkon neopakovatelný a neodkladný, a ani z odůvodnění příkazu nejsou zřejmé žádné skutečnosti svědčící o nutnosti provedení takového úkonu před zahájením stíhání [§ 158 odst. 3 písm. i) a § 160 odst. 4 trestního řádu]. Dle stěžovatelů příkaz také postrádá zcela základní skutkové odůvodnění, ze kterého by bylo možné dovodit "důvodné podezření", že v nemovitosti je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení ve smyslu § 83 trestního řádu. Příkaz odkazuje pouze obecně na operativně pátrací činnost.

Stěžovatelé dále vznesli námitky také proti způsobu provedení domovní prohlídky. Poukázali na § 84 trestního řádu s tím, že před zahájením prohlídky nebyla poskytnuta ani teoretická možnost se k její realizaci vyjádřit. Uvedli, že před úkonem nebyli ani řádně poučeni o svých právech a povinnostech, a to ani o tom, za jakých okolností je možné žádat o vydání věci důležité pro trestní řízení či o tom, že v případě, že věc dobrovolně nevydají, může být tato odňata. První dva stěžovatelé dále uvedli, že nebyli ani poučeni o svém právu odmítnout výpověď, přestože čtvrtý stěžovatel, který je osobou podezřelou, je jejich synem.

Poslední stěžovatel pak tvrdil porušení čl. 8 odst. 2 Listiny s tím, že podklady k objasňování skutečností si mohou orgány činné v trestním řízení opatřovat jen zákonným způsobem při šetření práv stěžovatele, což se v daném případě nestalo; domovní prohlídka ani nebyla přiměřená.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. 1 Nt 201/2010, ze kterého zjistil tyto skutečnosti.

Dne 7. 1. 2010 dala policie státnímu zástupci podnět k podání návrhu na příkaz k domovní prohlídce rodinných domů č. p. 44 a č. p. 71 v obci Meziříčko (vč. příslušenství a všech prostor náležejících k domu) a dalších objektů, uvedla vlastníky rodinných domů (s tím, že vlastníkem domu č. p. 71 jsou L. I. s manželkou I. I. a ve druhém domě č. p. 44 vlastníků rodičů L. I. mají L. I. a I. I. hlášeno trvalé bydliště), termín prohlídky, popsala šetřenou trestnou činnost a jednání jí nasvědčující u třech podezřelých (vč. L. I.), přičemž nutnost prohlídky rodinných domů odůvodnila tím, že by se zde mohly nacházet listinné materiály používané k páchání trestné činnosti a finanční prostředky pocházející z popsané trestné činnosti. Dne 11. 1. 2010 podal státní zástupce k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce rodinných domů č. p. 44 a č. p. 71 v obci Meziříčko, vč. příslušenství a prostor k domům náležejícím s tím, že v obou případech jde o bydliště podezřelého L. I. Uvedl, že probíhá šetření trestných činů přijímání úplatku a zneužívání pravomoci veřejného činitele tří podezřelých (vč. L. I.), popsal v jakých jednáních a skutečnostech jsou znaky trestných činů spatřovány, uvedl dosud získané podklady nasvědčující takovému jednání (operativně pátrací činnost, listinné materiály, přehled autoškolami zkoušených osob, dlouhodobé sledování), a uvedl osoby, které budou prohlídku provádět. Nezbytnost úkonu odůvodnil obdobně jako policie v podnětu, konkrétně poukázal i na potřebu zajistit dokumenty týkající se provozování autoškoly. Dne 12. 1. 2010 vydal soudce Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou příkaz k domovní prohlídce rodinných domů č. p. 44 a č. p. 71 v obci Meziříčko, vč. veškerého příslušenství a všech prostor k domům náležejícím, uvedl vlastníky obou domů (č. p. 44 první dva stěžovatelé a č. p. 71 poslední dva stěžovatelé) a termín prohlídky. V příkazu dále soudce uvedl, o šetření jakých dvou trestných činů konkrétních tří podezřelých (vč. L. I.) se jedná, jaká jednání jim nasvědčují, poukázal na skutečnosti vyplývající ze spisové dokumentace policie a její operativně pátrací činnosti. Nezbytnost provedení prohlídky odůvodnil tím, že je podezření, že v obou rodinných domech (tj. bydlišti L. I. a jeho rodičů) se nacházejí jak listinné a elektronické materiály dokumentující popsanou trestnou činnost, tak případné výnosy z trestné činnosti.

Ústavní soud si dále vyžádal od Policie ČR kopie protokolů o prohlídkách výše uvedených rodinných domů a o předchozím výslechu dle § 84 trestního řádu.

Z protokolu o prohlídce rodinného domu č. p. 44 se podává, že přítomna byla ze všech 4 stěžovatelů zde hlášených bydlištěm pouze I. I., u které byl proveden výslech a která se prohlídky účastnila; tato protokol (tj. svůj výslech, postup při prohlídce i vydání věcí) také podepsala. Z protokolu se podává druh úkonu, datum a doba provedení, osoby provádějící prohlídku, tzv. nezúčastněná osoba, skutečnost o doručení příkazu k domovní prohlídce všem 4 stěžovatelům, soupis věcí vydaných I. I. při prohlídce.

Z protokolu o prohlídce rodinného domu č. p. 71 se podává, že přítomna byla I. I., u které byl proveden výslech a která se prohlídky účastnila; tato protokol (tj. svůj výslech, postup při prohlídce i vydání věcí) také podepsala. Z protokolu se podává druh úkonu, datum a doba provedení, osoby provádějící prohlídku, tzv. nezúčastněná osoba, skutečnost o doručení příkazu k domovní prohlídce posledním dvěma stěžovatelům, soupis věcí vydaných I. I. při prohlídce.

Na základě zjištěných skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Jak bylo v judikatuře Ústavního soudu opakovaně vyloženo, pravomoc Ústavního soudu je vybudována převážně na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, jejichž protiústavnost již nelze zhojit jinými procesními prostředky. Pravomoc přezkoumat jiný zásah orgánu veřejné moci je dána jen za podmínky nemožnosti nápravy jiným způsobem. Nutno poznamenat, že domovní prohlídka je pouze jedním z úkonů přípravného řízení, který upravuje trestní řád, a její procesní použitelnost, jakožto i její hodnocení z hlediska důkazního je především věcí orgánů činných v trestním řízení, resp. obecných soudů. Ústavní soud přistupuje k zásahu v případě domovní prohlídky jen výjimečně, a to dojde-li ke zjevnému excesu a porušení základních práv stěžovatele. O takovou situaci však v dané věci evidentně nejde.

Namítají-li stěžovatelé, že příkaz k domovní prohlídce neobsahuje (výslovné) konstatování, že se jedná o úkon neodkladný a neopakovatelný, nutno přisvědčit. Nicméně již nelze přisvědčit tvrzení, že z příkazu není tato skutečnost zcela zřejmá. Naopak v příkazu se podává druh trestné činnosti, dosud zjištěný průběh provádění šetřené trestné činnosti (vč. způsobu zapojení podezřelého L. I.) i nutnost provedení obou domovních prohlídek z důvodu zajištění listinných a elektronických dokumentů k trestné činnosti a příp. i výnosů pocházejících z trestné činnosti. Totéž je zřejmé také z předchozího podnětu policie a návrhu státního zástupce na vydání příkazu k domovním prohlídkám (viz výše). V příkazu jsou dále výslovně uvedeny osoby podezřelé a jasně zde vyplývá vztah podezřelého L. I. k oběma prohlíženým domům (vlastnictví, bydliště). Z popisu provádění šetřené trestné činnosti je také zcela zřejmé důvodné podezření, že v obou rodinných domech se mohou pravděpodobně nacházet věci (dokumenty, finance - úplatky) vypovídající více o šetřené trestné činnosti a týkající se šetřené trestné činnosti, které jsou pro trestní řízení důležité.

Z výše uvedeného také vyplývá, že neopodstatněnou je i námitka stěžovatelů, že nebyl proveden výslech dle § 84 trestního řádu. Z protokolů o prohlídkách naopak vyplývá, že prohlídkám byla přítomna I. I - manželka podezřelého L. I. (posledního stěžovatele), která je ve vztahu k jednomu domu v postavení vlastnickém spolu s podezřelým a ve vztahu k druhému domu jde o její společné bydliště se zbylými 3 stěžovateli (tj. podezřelým a jeho rodiči, tedy nejbližší rodinou). I. I. byla před každou domovní prohlídkou vyslechnuta dle § 84 trestního řádu a provedení svého výslechu potvrdila podpisem; vyjádřila se také k možnosti vydat věci důležité pro trestní řízení, budou-li nějaké takové nalezeny při domovní prohlídce. Postup orgánů činných v trestním řízení tak Ústavní soud neshledal jako protiústavní, když přítomna byla z vlastníků a bydlivších pouze I. I., tuto řádně vyslechli k úkonu domovní prohlídky a tato je v nejužším rodinném vztahu k ostatním stěžovatelům, s těmito i bydlí, resp. vlastní dům. Podstatou výslechu dle § 84 trestního řádu je možnost odvrácení domovní prohlídky, tedy navíc je zde zřejmé, že u v obou domech nepřítomných osob - zbylých 3 stěžovatelů (tj. kromě I. I.) nelze hovořit o možnosti výslechu a případném možném odvrácení neodkladného a neopakovatelného úkonu domovní prohlídky.

Pokud stěžovatelé R. a H. I. (rodiče podezřelého posledního stěžovatele) namítají v souvislosti s domovní prohlídkou, že nebyli poučení o možnosti odepřít výpověď ohledně svého syna, jde rovněž o námitku zjevně neopodstatněnou, když z výše uvedeného je zřejmé, že tito nebyli domovním prohlídkám přítomni ani nebyli v souvislosti s domovní prohlídkou (resp. před ní) vyslechnuti.

Namítá-li stěžovatel L. I., že domovní prohlídka nebyla přiměřená, je nutno tuto námitku označit za zjevně neopodstatněnou, neboť jde o zcela obecné tvrzení, které nevypovídá ničeho o porušení ústavně zaručených práv.

S ohledem na výše uvedené tedy Ústavní soud konstatuje, že v dané věci neshledal porušení ústavně zaručených práv nebo svobod stěžovatelů námitkami jimi tvrzenými, proto postupoval dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. května 2010

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru