Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 428/12 #1Usnesení ÚS ze dne 29.03.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Plzeň
SOUD - OS Klatovy
Soudce zpravodajKůrka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2012:3.US.428.12.1
Datum podání07.02.2012
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 428/12 ze dne 29. 3. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. B., zastoupeného JUDr. Danielem Balounem, advokátem se sídlem Klatovy, Komenského 4, proti usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 11. 2011 č. j. 18 Co 511/2011-188 a Okresního soudu v Klatovech ze dne 17. 8. 2011 č. j. 9 C 82/2011-153, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená usnesení obecných soudů proto, že podle jeho názoru porušují jeho právo na spravedlivý proces zaručené článkem 36 Listiny základních práv a svobod.

Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že v řízení, v němž se žalobci Š. E., Ing. W. S., J. S. a J. P. domáhají určení, že usnesení valné hromady občanského sdružení JISTOTA A BUDOUCNOST (dále jen "občanské sdružení") o jeho dobrovolném rozpuštění je v rozporu se zákonem a odporuje stanovám, okresní soud v záhlaví označeným usnesením ustanovil žalovanému občanskému sdružení - odkazuje na ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. - opatrovníka (advokáta JUDr. R. Š.) s odůvodněním, že "žalovaný se v místě svého sídla nenacházel".

K odvolání stěžovatele jako předsedy občanského sdružení a členů jeho výboru krajský soud rovněž napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Vysvětlil, že bylo-li by důvodné žalobní tvrzení, zřejmě by neobstál názor, že žalovaný ztratil způsobilost být účastníkem řízení; pakliže mu pak nebylo možné "i vzhledem k jeho výmazu z rejstříku Ministerstva vnitra ČR" doručovat, byl mu podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovník ustanoven opodstatněně.

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje přesvědčení, že občanské sdružení zaniklo dobrovolným rozpuštěním, a tím pozbylo právní i procesní subjektivitu, pročež mělo být řízení zastaveno. Jestliže by i přesto procesní subjektivitu mělo, bylo občanskému sdružení ustanovením opatrovníka upřeno právo jednat před soudem, neboť k tomu bylo oprávněno jeho prostřednictvím, jakožto (posledního) předsedy. Zasílání korespondence na adresu bývalého sídla sdružení v situaci, kdy soud ví o jeho zániku, se stěžovateli jeví jako "příliš formalistický přístup, jež výrazně krátí zúčastněné na procesních právech".

Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Aniž by byla uvažována otázka zániku občanského sdružení a potažmo jeho procesní subjektivity, rozhodnou je okolnost, že subjektem, jehož právo mohlo být rozhodnutím o ustanovení opatrovníka dotčeno, je občanské sdružení, a nikoli jeho předseda, který za něj toliko jedná [§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].

Jestliže napadená rozhodnutí nejsou způsobilá zasáhnout do stěžovatelova práva na spravedlivý proces, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti.

To se s nevýznamnými modifikacemi uplatní v dané věci i tehdy, bude-li připuštěno, že v řízeních, jejichž předmět vychází ze žalobního zpochybnění podmínek zániku občanského sdružení, je jejich účastníkem (s plnými procesními právy) i "zaniklé" sdružení, a oprávněnými za ně jednat jsou pak ti, kteří jimi byli předtím (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004 sp. zn. 29 Odo 1154/2003).

Je tomu tak proto, že ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř. představuje opatření věcně i časově omezené, podmíněné co do svého procesního působení trváním podmínek, jež k takovému ustanovení vedly; pakliže odpadnou (kupříkladu postupy podle § 46c odst. 1 o. s. ř.), pozbude ustanovení opatrovníka - bez dalšího - účinnosti.

Jako ústavní stížnost podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou ji Ústavní soud podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudcem zpravodajem odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru