Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 39/03Usnesení ÚS ze dne 21.03.2003

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajJurka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkdůkaz/volné hodnocení
EcliECLI:CZ:US:2003:3.US.39.03
Datum podání27.01.2003
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

99/1963 Sb., § 132, § 219


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 39/03 ze dne 21. 3. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelů J. J., a J. J., oba zastoupeni JUDr. M. W., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 26 Co 254/2002 ze dne 15. 10. 2002 ,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé podali dne 24. 1. 2003 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 27. 1. 2003. Návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 26 Co 254/2002 ze dne 15. 10. 2002, jímž byl částečně potvrzen a částečně změněn rozsudek Okresního soudu v Trutnově č.j. 9 C 15/2001-91 ze dne 22. 3. 2002. Napadenými rozsudky byla podle názoru stěžovatelů porušena jejich základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelé současně proti rozsudku odvolacího soudu podali i dovolání.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat zkoumáním ve věci samé, je povinen posoudit, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle § 75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Plénum Ústavníhosoudu se s odvoláním na čl. 87 odst. 1 písm. i) Ústavy ČR dohodlo a publikovalo ve sdělení č. 32/2003 Sb. změnu dosavadní rozhodovací praxe soudců Ústavního soudu, připouštějící souběžné podání mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí obecných soudů, a to s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva vyslovený v rozhodnutí 2. sekce ze dne 12. 11. 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99. Na základě tohoto rozhodnutí Ústavního soudu v případě souběhu ústavní stížnosti s mimořádným opravným prostředkem s výjimkou obnovy řízení bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti počne běžet dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelé podali současně ústavní stížnost i dovolání proti rozhodnutí Krajskéhosoudu v Hradci Králové jako soudu odvolacího, což vyplynulo ze sdělení Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 9 C 15/2001-127 ze dne 17. 2. 2003, postupoval Ústavní soud podle výše uvedeného právního názoru a návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítl podle § 75 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2003

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru