Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3861/14 #1Usnesení ÚS ze dne 12.03.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 1
Soudce zpravodajKůrka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/vyvlastnění a nucené omezení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proce... více
Věcný rejstříkřízení/zastavení
poplatek/osvobození
poplatek/soudní
škoda/odpovědnost za škodu
Stát
vlastnické právo/omezení
EcliECLI:CZ:US:2015:3.US.3861.14.1
Datum podání08.12.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1, čl. 11 odst.4

Ostatní dotčené předpisy

549/1991 Sb., § 11 odst.1

82/1998 Sb.


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3861/14 ze dne 12. 3. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Filipa ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Vladimíra Stuchlého, CSc., zastoupeného Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem Praha 3, Kolínská 13, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2014, č. j. 26 Cdo 2581/2014-64, Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2013, č. j. 30 Co 517/2013-45 a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 10. 2013, č.j. 15 C 192/2011-35, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů vydaných v jeho občanskoprávní věci, neboť jimi mělo dojít k porušení jeho základních práv garantovaných v čl. 36 odst. 1, 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i jejím čl. 11 odst. 1, 4.

Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Obvodní soud pro Prahu 1 napadeným usnesením zastavil řízení o stěžovatelově žalobě o zaplacení 584.319 Kč s příslušenstvím za omezení vlastnického práva proti České republice - Ministerstvu financí, a to pro nezaplacení předepsaného soudního poplatku; Městský soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil a dovolání stěžovatele Nejvyšší soud ústavní stížností rovněž napadeným usnesením odmítl jako nepřípustné.

Ústavní soud pravidelně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející ústavní stížnost, resp. námitky tam vznesené, v ústavněprávní rovině neobstály.

Uvedené se uplatní i v nyní projednávané věci.

Obecné soudy totiž postupovaly zcela v souladu s právním názorem Ústavního soudu vyjádřeným mimo jiné v usneseních sp. zn. II. ÚS 4524/12, sp. zn. II. ÚS 3475/14, sp. zn. III. ÚS 4646/12, resp. sp. zn. I. ÚS 1327/14 (dostupných na http://nalus.usoud.cz), a jmenovitě na usnesení sp. zn. II. ÚS 4524/12 odkazuje v odůvodnění i odvolací soud, a cituje stěžejní část tam vyjádřené argumentace.

Hodnocení Ústavního soudu shodné právní otázky, již otevřel svojí ústavní stížností, je tedy stěžovateli známo, a není důvod je jakkoliv opustit ani zde.

Výše prezentované podmínky posouzení ústavní stížnosti stěžovatele jako zjevně neopodstatněné jsou tak splněny.

Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ji proto Ústavní soud v senátu a bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2015

Jan Musil v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru