Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 38/2000Usnesení ÚS ze dne 20.03.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajŠevčík Vlastimil
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkbyt/vyklizení
Nájem
právní úkon/obsah
EcliECLI:CZ:US:2002:3.US.38.2000
Datum podání19.01.2000
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

40/1964 Sb., § 39, § 686, § 717, § 3


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 38/2000 ze dne 20. 3. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 38/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Z., a. s., zastoupené JUDr. D. D., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne

15. října 1999, sp. zn. 25 Co 511/99, mimo ústní jednání dne 20. března 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadla stěžovatelka ve své občanskoprávní věci pravomocný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. října 1999

(25 Co 511/99-111) a tvrdila, že jmenovaný soud tímto rozhodnutím porušil její ústavně chráněné právo plynoucí z čl. 11 Listiny základních práv a svobod; podle odůvodnění ústavní stížnosti k porušení označeného (ústavně zaručeného) práva došlo tím, že jmenovaný obecný soud, jako soud odvolací, "učinil právní a skutkové závěry, které nemají oporu v provedených důkazech a jsou v rozporu se zákony i ustálenou judikaturou, a tak omezil její vlastnické právo nad míru stanovenou zákonem". Stěžovatelka proto navrhla, aby Ústavní soud rozhodnutí obecného soudu II. stupně, jak vpředu je označeno, svým nálezem zrušil.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 7) napadla stěžovatelka rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, o němž Nejvyšší soud ČR, jako soud dovolací, (rozsudkem ze dne

6. února 2002 - 26 Cdo 974/2000-130) rozhodl tak, že rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním též (jemu předcházející) rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne

7. dubna 1999 (7 C 63/99-13) zrušil a věc vrátil obecnémusoudu I. stupně k dalšímu řízení.

Za této procesní situace, kdy ústavní stížností napadené rozhodnutí obecnéhosoudu bylo v rámci obecného soudnictví nadřízeným soudem zrušeno, a právně již neexistuje, nemůže být předmětem přezkumu Ústavním soudem; ústavní stížnost, směřující proti neexistujícímu rozhodnutí, posoudil Ústavní soud jako nepřípustnou (§ 75 odst. 1 per analog. zákona), a jako o takové o ní rozhodl odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 20. března 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru