Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 379/02Usnesení ÚS ze dne 17.01.2003

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkdůkaz/volné hodnocení
byt/vyklizení
EcliECLI:CZ:US:2003:3.US.379.02
Datum podání11.06.2002
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

40/1964 Sb., § 710

99/1963 Sb., § 132


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 379/02 ze dne 17. 1. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 379/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů P. obchodní společnosti, a. s., a Ing. V. P., obou zastoupených JUDr. P. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. března 2002, sp. zn. 18 Co 420/2001, a rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 19. června 2001, sp. zn. 4 C 63/2001, mimo ústní jednání dne 17. ledna 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Holländerem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona], napadli stěžovatelé ve své občanskoprávní věci rozhodnutí orgánů veřejné moci (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne

26. března 2002 - 18 Co 420/2001-40 a rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 19. června 2001 - 4 C 63/2001-28) a tvrdili, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a právo na vlastnictví (čl. 11 Listiny základních práv a svobod). Stěžovatelé proto navrhli, aby Ústavní soud obě rozhodnutí obecných soudů, jak shora jsou označena, svým nálezem zrušil.

Bez ohledu na podanou ústavní stížnost stěžovatelé podali proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové dovolání, z podnětu kterého Nejvyšší soud ČR, jako soud dovolací, oba rozsudky obecných soudů nižšího stupně svým rozsudkem ze dne 25. září 2002

(28 Cdo 1636/2002-61) zrušil a věc stěžovatelů vrátil obecnémusoudu I. stupně k dalšímu řízení.

Za situace, jak je shrnuta, je zřejmé, že ústavní stížností napadená rozhodnutí obecnýchsoudů I. a II. stupně již právně neexistují a jako taková nemohou být předmětem ústavního přezkumu Ústavním soudem; ústavní stížnost, směřující proti neexistujícím rozhodnutím, posoudil Ústavní soud jako nepřípustnou (§ 75 odst. 1 per analog. zákona) a jako o takové o ní rozhodl odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona], jak je ze znělky tohoto usnesení patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 cit. zákona)

V Brně dne 17. ledna 2003

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru