Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 369/03Usnesení ÚS ze dne 26.11.2003

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstříkdůkaz/volné hodnocení
soudce/vyloučení
EcliECLI:CZ:US:2003:3.US.369.03
Datum podání23.07.2003
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 262, § 2 odst.6

2/1993 Sb., čl. 38


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 369/03 ze dne 26. 11. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 369/03

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. M. K., zastoupeného JUDr. M. Š., advokátkou, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2003, sp. zn. 4 To 33/03, spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona], napadl stěžovatel usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2003 (4 To 33/03) a navrhl, aby Ústavní soud toto rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zrušil. Stěžovatel současně žádal odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2003 (4 To 33/03) byl z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 18. března 2003 (2 T 11/2000), kterým byl stěžovatel zproštěn obžaloby pro skutek, kterým měl spáchat trestný čin podvodu (§ 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák.). Podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc vrácena Krajskému soudu v Plzni k novému projednání a rozhodnutí s tím, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu (§ 262 tr. ř.).

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Princip subsidiarity ústavní stížnosti vychází z toho, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani soustavy orgánů veřejné správy, ale je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil např. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 (in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19, str. 79, Praha 2001). Podle principu subsidiarity je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.

Za situace, kdy věc byla vrácenasoudu I. stupně (Krajskému soudu v Plzni) k novému projednání a rozhodnutí, je zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které má k dispozici a ústavní stížnost jako taková je proto nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona). Jeho věcí se bude Krajský soud v Plzni znovu zabývat. Výsledek jeho nového rozhodnutí nelze s jistotou předvídat. Proti tomuto rozhodnutí bude mít stěžovatel k dispozici řádný opravný prostředek (odvolání), popř. i mimořádný opravný prostředek (dovolání).

Nepřípustnou ústavní stížnost Ústavnísoud odmítl [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona], jak je z výroku tohoto usnesení patrno. Odmítavý výrok současně zakládá nedostatek zákonných důvodů pro stěžovatelem navržený odklad vykonatelnosti rozhodnutí, jehož se toto usnesení Ústavního soudu dotýká.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona)

V Brně dne 26. listopadu 2003

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru