Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 368/2000Usnesení ÚS ze dne 27.09.2000Ustanovení městské části opatrovníkem v občanském soudním řízení

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelOBEC / ZASTUPITELSTVO OBCE - Městská část Praha 6
Soudce zpravodajŠevčík Vlastimil
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona
Věcný rejstříkOpatrovník
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 36/19 SbNU 315
EcliECLI:CZ:US:2000:3.US.368.2000
Datum podání19.06.2000
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 2 odst.3

Ostatní dotčené předpisy

418/1990 Sb., § 14 odst.2

99/1963 Sb., § 29 odst.2


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 368/2000 ze dne 27. 9. 2000

U 36/19 SbNU 315

Ustanovení městské části opatrovníkem v občanském soudním řízení

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 27. září 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Městské části Praha 6, zastoupené JUDr. F. V., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2000, sp. zn. 5 Cmo 214/2000, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která splňovala formální podmínky stanovené zákonem [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], brojí stěžovatelka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2000

(5 Cmo 214/2000-18), jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2000 (40 Cm 7/2000-12), kterým byla stěžovatelka ustanovena opatrovníkem v občanskoprávním řízení a tvrdí, že napadeným usnesením byla porušena ustanovení čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky a ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod; porušení označených článků Listiny základních práv a svobod a Ústavy České republiky spatřuje stěžovatelka v tom, že obecné soudy ji nutí konat něco (vykonávat funkci opatrovníka), co ona sama odmítá a nechce vykonávat.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Senát v ústním jednání a bez přítomnosti účastníků návrh, který je zjevně neopodstatněný, usnesením odmítne [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Z e samotné ústavní stížnosti vyplývá, že nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky, jichž se stěžovatelka dovolává. Oba obecnésoudy postupovaly v souladu s ustanovením zákona (§ 29 odst. 2 o. s. ř. a § 14 odst. 2 zák. č. 418/1990 Sb.) a pokud tento zákon interpretovaly ústavně souladným způsobem, nelze v takovém postupu obecných soudů spatřovat protiústavní zásah do základních práv a svobod stěžovatelky. V souladu s citovaným ustanovením § 14 odst. 2 zák. č. 418/1990 Sb. je stěžovatelka povinna vykonávat veřejnou správu v rozsahu stanoveném právními předpisy, pokud zákon (občanský soudní řád) umožňuje soudu, jako orgánu veřejné moci, určit (uložit) stěžovatelce povinnosti vykonávat práva a povinnosti, které vyplývají z jejího postavení účastníka v řízení před obecnými soudy, pak takovýto postup soudu nelze považovat za postup, kterým by bylo zasaženo do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky neboť využití zákonných oprávnění obecným soudem nemůže zakládat protiústavnost takovéhoto rozhodnutí.

Pro takto rozvedené důvody byl rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 27. září 2000

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru