Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3517/14 #1Usnesení ÚS ze dne 12.02.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Brno
Soudce zpravodajFilip Jan
Typ výrokuodmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2015:3.US.3517.14.1
Datum podání07.11.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu

zákon; 396/2012 Sb.; kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; čl. II. bod 4

Ostatní dotčené předpisy

396/2012 Sb., čl. II odst.4


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3517/14 ze dne 12. 2. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Vladimíra Kůrky o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Hodonín, se sídlem Sadová 15, Hodonín, zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem Velkomoravská 378/1, Hodonín, proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8. září 2014 č. j. 12 Co 1037/2013, 12 Co 1038/2013, 12 Co 1095/2013, 12 Co 89/2014, 12 Co 92/2014, 12 Co 95/2014, 12 Co 203/2014, ze dne 10. září 2014 č. j. 12 Co 1081/2013, 12 Co 1082/2013,12 Co 1086/2013, 12 Co 1087/2013, 12 Co 1094/2013, ze dne 6. října 2014 č. j. 12 Co 409/2014, 12 Co 410/2014, 12 Co 411/2014, 12 Co 412/2014, 12 Co 413/2014, 12 Co 251/2014, 12 Co 252/2014, 12 Co 254/2014, 12 Co 255/2014, 12 Co 257/2014, ze dne 8. října 2014 č. j. 12 Co 969/2013, 12 Co 1016/2013, 12 Co 1031/2013, 12 Co 1040/2013, 12 Co 1071/2013, 12 Co 1072/2013, 12 Co 1078/2013, 12 Co 90/2014, 12 Co 93/2014, 12 Co 241/2014, 12 Co 253/2014 a ze dne 24. září 2014 č. j. 12 Co 1079/2013 a výrokům II usnesení Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Hodonín ze dne 24. ledna 2014 č. j. 007 EX 5978/13-4, ze dne 25. listopadu 2013 č. j. 007 EX 805/13-4, ze dne 22. listopadu 2013 č. j. 007 EX 1002/13-4, ze dne 24. ledna 2014 č. j. 007 EX 5975/13-4, ze dne 10. března 2014 č. j. 007 EX 867/13-4, ze dne 22. listopadu 2013 č. j. 007 EX 1022/13-4, ze dne 24. ledna 2014 č. j. 007 EX 5983/13-4, ze dne 25. listopadu 2013 č. j. 007 EX 943/13-4, ze dne 27. listopadu 2013 č. j. 007 EX 1013/13-4, ze dne 25. listopadu 2013 č. j. 007 EX 930/13-4, ze dne 26. listopadu 2013 č. j. 007 EX 1048/13-4, ze dne 15. listopadu 2013 č. j. 007 EX 924/13-4, ze dne 17. června 2014 č. j. 007 EX 2918/14-5, ze dne 17. června 2014 č. j. 007 EX 2939/14-4, ze dne 17. dubna 2014 č. j. 007 EX 5957/13-4, ze 17. června 2014 č. j. 007 EX 2859/14-4, ze dne 17. června 2014 č. j. 007 EX 2861/14-4, ze dne 17. června 2014 č. j. 007 EX 2857/14-4, ze dne 16. dubna 2014 č. j. 007 EX 5961/13-4, ze dne 17. dubna 2014 č. j. 007 EX 5956/13-4, ze dne 17. dubna 2014 č. j. 007 EX 5958/13-4, ze dne 16. dubna 2014 č. j. 007 EX 5959/13-4, ze dne 27. listopadu 2013 č. j. 007 EX 1028/13-4, ze dne 25. listopadu 2013 č. j. 007 EX 831/13-5, ze dne 22. listopadu 2013 č. j. 007 EX 836/13-4, ze dne 17. dubna 2014 č. j. 007 EX 5982/13-4, ze dne 24. ledna 2014 č. j. 007 EX 5985/13-4, ze dne 23. ledna 2014 č. j. 007 EX 5999/13-4, ze 17. dubna 2014 č. j. 007 EX 5992/13-4, ze dne 26. listopadu 2013 č. j. 007 EX 1041/13-4, ze dne 22. listopadu 2013 č. j. 007 EX 834/13-5, ze dne 22. listopadu 2013 č. j. 007 EX 837/13-5, ze dne 28. listopadu 2013 č. j. 007 EX 830/13-4 a ze dne 26. listopadu 2013 č. j. 007 EX 833/13-26, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení čl. II bod 4 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

1. Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 5. 11. 2014, doručenou Ústavnímu soudu dne 7. 11. 2014, domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí Krajského soudu v Brně a usnesení, která vydal jako soudní exekutor podle bodu 4 čl. II zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a sice pro rozpor s čl. 36 odst. 1, a též čl. 1, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 3 odst. 1, čl. 4, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a 4, čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 4 odst. 2 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Napadená rozhodnutí stěžovatel považuje za "jiný zásah státní moci" podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost je spojena s návrhem na zrušení ustanovení bodu 4 čl. II zákona č. 396/2012 Sb., které považuje za rozporné s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny a čl. 8 odst. 3 a čl. 26 Úmluvy.

3. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti (podmínky řízení před Ústavním soudem), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

4. Předně je třeba podtrhnout tu skutečnost, že stěžovatel se již několikrát neúspěšně pokoušel napadnout ústavní stížností obdobné typy rozhodnutí, tyto ústavní stížnosti však Ústavní soud odmítl z důvodu, že byly podány osobou k tomu zjevně neoprávněnou ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu (viz např. usnesení ze dne 11. 7. 2013 sp. zn. IV. ÚS 1849/13, ze dne 25. 6. 2014 sp. zn. IV. ÚS 1132/14, ze dne 20. 8. 2014 sp. zn. IV. ÚS 2658/14, ze dne 27. 10. 2014 sp. zn. I. ÚS 121/14, ze dne 28. 7. 2014 sp. zn. I. ÚS 636/14, či ze dne 3. 9. 2014 sp. zn. II. ÚS 918/14). Odůvodnění těchto rozhodnutí se plně uplatní i při posouzení stěžovatelova návrhu současného, byť zde stěžovatel využil jinou právní kvalifikaci domnělého zásahu. Jelikož jsou stěžovateli názory a závěry Ústavního soudu stran jeho pozice v takovém řízení vtělené do uvedených rozhodnutí v jeho věcech známé, Ústavní soud na ně toliko odkazuje.

5. Ve shodě s předchozím hodnocením ústavních stížností stěžovatele i nyní se Ústavní soud uchýlil k ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, a ústavní stížnost odmítl jako podanou někým zjevně neoprávněným. Co do návrhu na zrušení ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 396/2012 Sb. platí, že jde o návrh akcesorický, který podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí právní osud ústavní stížnosti (stejně byl hodnocen tento návrh již v usneseních dřívějších), což je důvodem jeho odmítnutí podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2015

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru