Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3405/11 #1Usnesení ÚS ze dne 28.11.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 10
SOUD - NS
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - MSZ Praha
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Praha 10
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuprocesní - vyloučení soudce, asistenta, apod.
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:3.US.3405.11.1
Datum podání11.11.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3405/11 ze dne 28. 11. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Čtvrtý senát Ústavního soudu rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o námitce podjatosti podané stěžovatelkou T. T. P., právně zastoupenou advokátem Mgr. Janem Boučkem, Charvátova 11, Praha 1, o vznesené námitce podjatosti soudce Ústavního soudu Jana Musila, takto:

Soudce Jan Musil není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci.

Odůvodnění:

I.

Stěžovatelka ve svém přípisu ze dne 19. 11. 2011 vznesla námitku podjatosti ve vztahu k soudci zpravodaji Janu Musilovi pro jeho možný poměr k projednávané věci. Důvodem má být především ta skutečnost, že jmenovaný soudce dlouhodobě nerespektuje nálezy Ústavního soudu, a to především ve věcech trestních. Mezi rozhodnutími, které referoval, nelze, dle stěžovatelky, nalézt žádné, jímž by jí bylo vyhověno. Právní názor Jana Musila je tak předem zřejmý a není tak zaručeno, že bude rozhodovat nestranně a nezávisle.

Přípisem ze dne 22. 11. 2011 se k věci vyjádřil soudce Jan Musil, a to v tom smyslu, že nemá žádný osobní vztah k předmětu ústavní stížnosti ani účastníkům řízení. Ve věci nebyl nijak činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

II.

Podle § 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o Ústavním soudu“), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti; dále též tehdy, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Tyto podmínky v posuzovaném případě naplněny nejsou.

Osobní vztah soudce ke stěžovatelce, resp. jiným účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, dán není. Vznesené námitky jsou neseny toliko na vlně subjektivních názorů stěžovatelky, které však nejsou podloženy žádnou objektivní skutečností, z níž by bylo lze dovodit jakýkoli vztah soudce Jana Musila ke stěžovatelce či předmětu řízení. Zákonného soudce nelze přidělovat na základě subjektivních pocitů stěžovatele z dřívějšího rozhodování soudce zpravodaje. Navíc, není-li věc odmítnuta v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tak ústavní stížnosti jsou zásadně projednávány tříčlennými senáty, přijímající své rozhodnutí na principu většiny. Dále lze poukázat i na ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu a § 14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, z nichž vyplývá, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Lze tedy uzavřít, že o nestrannosti jmenovaného soudce není jakékoli legitimní pochybnosti (srov. kupříkladu rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 167/94, I. ÚS 370/04, II. ÚS 105/01, II. ÚS 105/01 a další). Stěžovatelkou vznesené námitce podjatosti proto rozvrhem práce Ústavního soudu určený senát IV. Ústavního soudu nevyhověl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2011

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru