Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3402/11 #1Usnesení ÚS ze dne 20.12.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánPOLICIE - KŘ policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru Frýdek-Místek
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Frýdek-Místek
Soudce zpravodajKůrka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda osobní/obvinění a stíhání
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhod... více
Věcný rejstříkZnalecký posudek
Státní zástupce
trestný čin/ublížení na zdraví
Policie České republiky
stížnost
zavinění/z nedbalosti
trestní stíhání/nepřípustnost
EcliECLI:CZ:US:2011:3.US.3402.11.1
Datum podání11.11.2011
Napadený akt

rozhodnutí jiné

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 8 odst.2, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 159a odst.2, § 159a odst.6, § 159a odst.7, § 141 odst.1, § 141 odst.2, § 11 odst.1 písm.e

40/2009 Sb., § 147 odst.1


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3402/11 ze dne 20. 12. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky K. S., zastoupené Mgr. Evou Budínovou, advokátkou se sídlem Frýdek - Místek, Dobrovského 724, proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru Frýdek - Místek ze dne 18. 8. 2011 č. j. KRPT-17232-37/TČ-2011-070272-303 a usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku - Místku ze dne 7. 9. 2011 č. j. 3 ZT 135/2011-11, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená usnesení orgánů činných v trestním řízení, a to pro porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny").

Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru Frýdek - Místek se podává, že policejní orgán usnesením ze dne 18. 8. 2011 č. j. KRPT-17232-37/TČ-2011-070272-303 podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu z důvodu úmrtí manžela stěžovatelky R. S. (podezřelého) odložil věc podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 147 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako řidič motocyklu překročil nejvyšší povolenou rychlost a střetl se s osobním automobilem vjíždějícím do vozovky, následkem čehož spolujezdkyně v osobním automobilu utrpěla zranění.

Stížnost stěžovatelky v postavení poškozené státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku - Místku usnesením ze dne 7. 9. 2011 č. j. 3 ZT 135/2011-11 jako nedůvodnou zamítl. Ztotožnil se se závěrem policejního orgánu o výlučném zavinění dopravní nehody manželem stěžovatelky, který byl učiněn na základě v řízení podaného znaleckého posudku.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že po celou dobu prověřování byl podezřelým řidič osobního vozidla, a proto vystupovala v postavení osoby poškozené. Později však policejní orgán věc usnesením odložil se závěrem o výlučném zavinění dopravní nehody jejím manželem, opíraje se o znalecký posudek, aniž by jí poskytl prostor se k němu nebo k osobě znalce vyjádřit. Nesouhlas se závěry tohoto posudku pak sdělila ve stížnosti proti tomuto usnesení, avšak státní zástupce ji zamítl, aniž by vyčkal podání jejího odůvodnění, jež avizovala. Tím jí i státní zástupce nedal možnost znaleckému posudku oponovat, a přijal závěry znalce bez toho, že by nařídil vypracování znaleckého posudku revizního.

V projednávané věci, s ohledem na odůvodnění ústavní stížnosti, jde především o to, zda postup orgánů činných v trestním řízení při prošetřování a vyřízení věci dopravní nehody stěžovatelčina manžela nezaložil nepřijatelné ústavněprávní konsekvence, tj. zda nepředstavuje nepřípustný zásah do právního postavení stěžovatelky v té rovině, jíž je jako poškozené poskytována ochrana ústavněprávními předpisy, zejména pak těmi, na které se výslovně odvolala.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústavy") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní soud není orgánem činným v trestním řízení a nemůže ani tyto orgány nahrazovat. Pokud tyto orgány postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností (čl. 83 Ústavy).

Státní zástupce nebo policejní orgán před zahájením trestního stíhání odloží usnesením věc, je-li trestní stíhání nepřípustné podle ustanovení § 11 odst. 1 trestního řádu; usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému a ten proti němu může podat stížnost (srov. ustanovení § 159a odst. 2, 6 a 7 trestního řádu), přičemž stížnost lze opřít o nové skutečnosti a důkazy (srov. ustanovení § 145 odst. 2 trestního řádu).

Ačkoli stěžovatelka svou stížnost proti usnesení policejního orgánu o odložení věci neodůvodnila v desetidenní lhůtě, jak signalizovala (a ani později), a nevznesla tak žádnou konkrétní výtku proti znaleckému posudku, státní zástupce přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející, jak mu ukládá trestní řád. Věnoval se i závěrům sporného znaleckého posudku, své hodnocení adekvátně odůvodnil a nenalézaje žádné jeho vady, neshledal důvody pro vypracování znaleckého posudku revizního; ostatně stěžovatelka ani takový návrh nevznesla.

Rovněž v ústavní stížnosti stěžovatelka své výhrady proti znaleckému posudku podrobně nepředestřela, stejně jako případné námitky proti osobě znalce.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), rozeznává jako zvláštní kategorii návrhů v ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) návrhy "zjevně neopodstatněné", čímž se v zájmu efektivity a hospodárnosti dává Ústavnímu soudu příležitost posoudit přijatelnost návrhu ještě předtím, než si otevře prostor pro jeho věcné posouzení. Předpokladem zde je objektivně založená možnost rozhodnout o "nepřijatelnosti" již na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a argumentace, jež je proti nim uplatněna v ústavní stížnosti, jestliže prima facie nedosahuje ústavněprávní roviny, tj. postrádá-li napadené rozhodnutí způsobilost, a to vzhledem ke své povaze, namítaným vadám či vadám řízení, které jeho vydání předcházelo, porušit ústavně zaručená základní práva a svobody stěžovatele.

Z řečeného se podává, že právě tak je tomu v dané věci; nelze dovodit takové porušení procesních práv stěžovatelky, jež by odůvodnilo výjimečný (viz shora) zásah Ústavního soudu do řízení před orgány činnými trestním řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2011

Jiří Mucha

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru