Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3381/15 #1Usnesení ÚS ze dne 13.01.2016

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Znojmo
Soudce zpravodajFilip Jan
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva
Věcný rejstříkstížnost
trest odnětí svobody/podmíněné propuštění
EcliECLI:CZ:US:2016:3.US.3381.15.1
Datum podání18.11.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 331, § 333 odst.3

40/2009 Sb., § 88


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3381/15 ze dne 13. 1. 2016

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele J. P., t. č. Věznice Znojmo, zastoupeného JUDr. Markétou Krejčovou, advokátkou, se sídlem ve Znojmě, Dolní Česká 313/1, proti usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 9. listopadu 2015 č. j. 17 Pp 30/2015-28, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 18. listopadu 2015 návrh ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Okresního soudu ve Znojmě (dále jen "okresní soud"), jímž byla zamítnuta stěžovatelova žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

3. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

4. Stěžovatel byl v napadeném rozhodnutí náležitě poučen o možnosti podat proti němu stížnost ke Krajskému soudu v Brně. Této možnosti však stěžovatel podle zjištění Ústavního soudu nevyužil (str. 9 spisu Ústavního soudu).

5. V dané věci tak nebyly řádně vyčerpány opravné prostředky, které měl stěžovatel podle trestního řádu. Protože je nevyužil, jak to vyžaduje § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout pro nepřípustnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2016

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru