Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3283/16 #1Usnesení ÚS ze dne 10.11.2016

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSTÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Karlovy Vary
POLICIE - KŘ policie Karlovarského kraje, ÚO Karlovy Vary, oddělení hospodářské kriminality
Soudce zpravodajTomková Milada
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2016:3.US.3283.16.1
Datum podání03.10.2016
Napadený akt

rozhodnutí jiné

Ostatní dotčené předpisy

283/1993 Sb., § 12d odst.1


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3283/16 ze dne 10. 11. 2016

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Patricie Aso, zastoupené Mgr. Monikou Preslovou, advokátkou se sídlem Malická 1576/11, 301 00 Plzeň, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech č. j. 2 ZN 1350/2015-95 ze dne 3. 8. 2016 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, Územního odboru Karlovy Vary, oddělení hospodářské kriminality č. j. KRPK-19345-121/TČ-2015-190381 ze dne 1. 7. 2016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Projednávanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí, stěžovatelka podala trestní oznámení na svého nájemce pro podezření, že spáchal přečin podvodu a přečin krádeže. Dne 18. 3. 2015 byly na základě tohoto trestního oznámení zahájeny úkony trestního řízení dle ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu, ústavní stížností napadeným rozhodnutím Policie České republiky pak byla tato trestní věc odložena (k odložení věci došlo již podruhé poté, co předchozí usnesení o odložení věci státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech zrušila). Stěžovatelka proti tomuto usnesení podala stížnost, kterou ústavní stížností napadeným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech zamítla.

Stěžovatelka následně podala ústavní stížnost, v níž mimo jiné namítá, že nebyly dány podmínky pro uplatnění zásady subsidiarity trestní represe, zpochybňuje tvrzení státní zástupkyně, že nebyla dostatečně vyčíslena škoda, a je přesvědčená, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že se trestný čin stal.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Stěžovatelka ústavní stížností napadá usnesení policejního orgánu, jímž byla odložena trestní věc, iniciovaná stěžovatelkou jakožto poškozenou, a rozhodnutí státní zástupkyně o stížnosti proti tomuto usnesení. Ústavní soud však zastává názor, že pro přípustnost takové ústavní stížnosti je nezbytné, aby stěžovatelka vyčerpala rovněž účinné procesní prostředky existující uvnitř soustavy státních zastupitelství. Podrobně byl tento závěr rozveden v nálezu sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. 3. 2015, na jehož odůvodnění lze odkázat.

Je možno stručně opakovat, že účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu, je i žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství a jako takovou je ji nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Z důvodů rozvedených podrobně v citovaném nálezu tak Ústavní soud považuje ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím a postupu policejních orgánů a státních zastupitelství, v nichž bude namítáno, že vyšetřování bylo nedostatečné, tam kde nebyla podána žádost o dohled nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, za nepřípustné pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.

Pouze nad rámec řečeného lze dodat, že právo na účinné vyšetřování, kterého se stěžovatelka v podstatě domáhá, není v judikatuře Ústavního soudu chápáno jako absolutní právo na policejní vyšetření všech soukromých, újmu na právech způsobujících záležitostí, nýbrž má, zejména z hlediska své efektivnosti, finanční náročnosti a přiměřenosti ochrany zájmů třetích osob, subsidiární povahu ve vztahu k ostatním způsobům ochrany individuálních zájmů. Obzvláště u trestné činnosti způsobující zásah pouze v rovině majetkových práv je nutné vždy zkoumat, zda existuje efektivní možnost ochrany poškozené osoby např. uplatněním občanskoprávní žaloby (srov. zejména bod 19 nálezu sp. zn. I. ÚS 3196/12 ze dne 12. 8. 2014). Trvat na nutnosti vynaložení všech možných prostředků pro trestní vyšetřování lze z ústavněprávního hlediska pouze v případech újmy ohrožující či poškozující zpravidla nenahraditelné individuální zájmy (život, zdraví, svobodu, důstojnost, apod.), v nichž poškození nemohou z právních či faktických důvodů zajistit spravedlivou nápravu sami, resp. jim dostupnými právními prostředky (obdobně viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1594/15 ze dne 27. 8. 2015 nebo sp. zn. III. ÚS 2308/15 ze dne 17. 9. 2015). Stěžovatelka se v daném trestním řízení domáhala pouze ochrany svých majetkových práv. S ohledem na výše uvedené by tedy ani po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva patrně nebyl pro zásah Ústavního soudu prostor.

Ze všech výše uvedených důvodů se tudíž jedná o návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2016

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru