Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3270/10 #1Usnesení ÚS ze dne 03.05.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ústí nad Labem
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ Ústí nad Labem
Soudce zpravodajRychetský Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba /zajišťovací útěková vazba
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /zákonem stanovený ... více
Věcný rejstříkStátní zástupce
vazba/vzetí do vazby
vazba/prodloužení
Policie České republiky
stížnost
EcliECLI:CZ:US:2011:3.US.3270.10.1
Datum podání18.11.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 8 odst.5, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 67 písm.a, § 83a odst.1, § 71 odst.3, § 83a odst.3

219/2010 Sb.

426/2010 Sb.


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3270/10 ze dne 3. 5. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti P. D., právně zastoupeného JUDr. Lucií Kýčkovou, advokátkou, se sídlem Masarykova 537/7, 415 01 Teplice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 6 Nt 610/2010-34 ze dne 4. 10. 2010, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Dne 18. listopadu 2010 byla prostřednictvím držitele poštovní licence Ústavnímu soudu ve lhůtě určené ustanovením § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), splňujícím formální podmínky [ustanovení § 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, odst. 6, § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu], doručena ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. 6 Nt 610/2010-34 ze dne 4. 10. 2010, kterým byla zmítnuta stížnost obviněného proti usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem č. j. 2 KZV 50/2010-163 ze dne 25. 8. 2010 o tom, že se stěžovatel i nadále ponechává ve vazbě.

2. Jak se z ústavní stížnosti podává, stěžovatel byl dne 25. 5. 2010 zadržen v souvislosti se silniční prohlídkou Celního ředitelství Ústí nad Labem a prohlídkou jiných prostor - vozidla AUDI A6, černé barvy, registrační značka XXXXXXX, při které byl objeven batoh s bílou krystalickou látkou, identifikovanou jako efedrin, o celkové hmotnosti 4,4 kg. Stěžovatel namítá, že příkaz k prohlídce nebyl k okamžiku jejího provedení dán, až následující den jej podepsal toliko policejní orgán, byť za současného souhlasu státního zástupce; dovolává se současně rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 3/09 ze dne 8. 6. 2010, neboť příkaz nebyl odsouhlasen (vydán) soudcem. Proto je přesvědčen, že došlo k porušení čl. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a žádá zrušení napadeného rozhodnutí a současně o propuštění z vazby na svobodu.

II.

3. Ústavní soud si vyžádal příslušný spis. Z poskytnutých listin plyne, že dne 25. 5. 2010 zastavila hlídka Celní správy v Bílině osobní automobil zn. AUDI A6, černé barvy, reg. značky XXXXXXX, ve kterém byli dva muži slovenské státní příslušnosti. Následně bylo zastaveno, dle policejní zprávy, další vozidlo zn. Škoda Octavia, jehož posádka byla ve spojení s osobami prvého vozu vysílačkou. Poté byla provedena prohlídka prvého vozu. Příkaz k prohlídce č. j. KRPU-13689-28/TČ-2010-040971 byl vystaven dne 26. 5. 2010 a téhož dne byl k němu udělen souhlas státního zástupce. Rovněž dne 26. 5. 2010 bylo vůči stěžovateli zahájeno trestní stíhání. Stěžovatel byl po prohlídce vozu vzat do vazby. Po uplynutí 3 měsíců [§ 71 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)] Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem rozhodlo, že se stěžovatel ponechává z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě. Proti rozhodnutí si stěžovatel podal stížnost, která byla napadeným rozhodnutím zamítnuta. Krajský soud dovodil, že důkazy dosud opatřené umožňují učinit závěr, že stěžovatel je podezřelým důvodně a jsou u něj dány důvody ponechání ve vazbě dle § 67 písm. a) tr. řádu.

4. Účastníkovi řízení a vedlejšímu účastníkovi řízení byl návrh stěžovatele zaslán k vyjádření. Oba zrekapitulovali dosavadní vývoj, vyjádřili své přesvědčení, že nepostupovali v rozporu se zákonem či ústavním pořádkem, odkázali na listiny založené ve spisu a jejich odůvodnění a vyslovili souhlas s upuštěním od ústního jednání; vedlejší účastník se svého postavení a práv vedlejšího účastníka vzdal. Stěžovatel v replice k jejich vyjádřením toliko uvedl, že na podaném návrhu trvá a souhlasil s upuštěním od ústního jednání.

III.

5. Ústavní soud je dle čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí, opatření nebo jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Z pohledu uvedeného Ústavní soud přistoupil k přezkumu napadeného postupu (a jeho důsledků).

6. Je zapotřebí zdůraznit, že proti stěžovateli je postupováno v intencích trestního práva (hmotného i procesního), a je osobou, která byla posléze obviněna a může tak v navazujícím trestním řízení hájit svá práva, a to včetně uplatnění námitek vůči nezákonně provedené prohlídce a důkazům na jejím základě získaným. Má-li prohlídka charakter jednorázového zásahu do ústavním pořádkem zaručených práv a svobod, pak má proti němu stěžovatel celou škálu prostředků právní ochrany, kde ústavní stížnost má své místo až po vyčerpání všech ostatních.

7. Jak plyne ze stanoviska pléna Ústavního soudu přijatého dne 14. 12. 2010 sp. zn. Pl. ÚS-st. 31/10, vyhlášeného taktéž ve Sbírce zákonů pod č. 426/2010 Sb.: "Je-li ústavní stížností napadeno provedení prohlídky jiných prostor nebo pozemků, je nutné nahlížet na intertemporální účinky nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 (219/2010 Sb.) tak, že se odvíjejí ex nunc, tj. teprve ode dne, v němž byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů, neboť tento nález výslovně nestanovil jinak (§ 58 odst. 1 in fine zákona o Ústavním soudu). Nosné důvody tohoto nálezu lze uplatnit pouze pro futuro (do budoucna), nikoli pro situace, kdy provedení prohlídky jiných prostor a pozemků nařídil (před publikací nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 ve Sbírce zákonů) v souladu s tehdy platným a účinným zněním § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, státní zástupce nebo se souhlasem státního zástupce policejní orgán. Proto v těchto případech pouhý nedostatek souhlasu soudce s provedením prohlídky jiných prostor a pozemků nezakládá porušení ústavním pořádkem zaručených základních práv a svobod."

8. Ústavní soud tak postavil na jisto, že účinky nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 ze dne 8. 6. 2010 se nemohou promítnou do právních poměrů té které osoby dříve, než právě od 8. 7. 2010, kdy byla zrušena část věty první a věta druhá ustanovení § 83a v odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Jedinou výjimku pak stanovil pro osobu, jež zahájila řízení o ústavní stížnosti, z níž vzešlo řízení o přezkumu ústavnosti zákonů či jiných právních předpisů (ustanovení § 78 zákona o Ústavním soudu): pro případ zrušení právního předpisu kvůli své protiústavnosti se uplatní nosné důvody tohoto rozhodnutí toliko v poměrech a při posouzení uvedené ústavní stížnosti; při rozhodování o ní je pak Ústavní soud povinen k přijatému derogačnímu nálezu přihlédnout, jinak by totiž uplatněná ústavní stížnost nemohla splnit svoji funkci a umožnit stěžovateli ochránit svá ústavním pořádkem zaručená základní práva a svobody. Pro třetí osoby (tj. další stěžovatele), tedy i v právě souzeném případě, pak bezvýjimečně platí ustanovení § 71 zákona o Ústavním soudu. Na poměry stěžovatele tak účinky nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 vztáhnout nelze.

9. Při poukazu na nález sp. zn. Pl. ÚS 3/09, resp. rozhodovací důvody v něm obsažené stěžovatel pominul, že v něm Ústavní soud vyjádřil též z pohledu zásady subsidiarity ústavní stížnosti stanovisko, dle něhož "přezkoumatelným v řízení o ústavní stížnosti může být až konečné rozhodnutí ve věci, které by se mělo vypořádat i s námitkou zásahu do práva na soukromý život v podobě prohlídky". V návaznosti na to zdůraznil, že "navíc jistě není žádoucí, aby Ústavní soud v obdobných věcech posuzoval přiměřenost nařízení a výkonu prohlídek všech prostor jako první. Mohl by totiž tak nepřiměřeně a předčasně zasáhnout do kompetence obecných soudů shromažďovat a hodnotit důkazy a ve svém důsledku tak předurčovat výsledek trestního řízení.". Konečně uvedený závěr ve své konkrétní rozhodovací činnosti posléze Ústavní soud promítl do obsahu odůvodnění nálezu sp. zn. II. ÚS 1414/07, na něž, i stran konsekvencí z něj plynoucích, postačí pro stručnost odkázat.

10. Namítá-li stěžovatel, že prohlídka nemohla být provedena policejním orgánem, pak se Ústavní soud s jeho tvrzením prima facie neztotožňuje. Trestní řád naopak takovou možnost dokonce předpokládá, a to v ustanovení § 83a odst. 3) trestního řádu. Posouzení, zda policejní orgán mohl postupovat dle tohoto ustanovení, anebo naopak směl daný úkon provést jen po předchozím souhlasu státního zástupce, je na orgánech činných v trestním řízení, in concreto obecnými soudy, které se pak musí k této skutečnosti zřetelně vyjádřit. V souladu se zásadou subsidiarity ústavní stížnosti však není možné, aby tuto jejich činnost nahrazoval svoji aktivitou Ústavní soud.

VI.

11. Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod, rozhodl o návrhu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tak, že návrh zčásti jako nepřípustný a zčásti jako zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2011

Jiří Mucha

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru