Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3165/11 #1Usnesení ÚS ze dne 24.11.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříknemovitost
užívací právo
Předběžné opatření
EcliECLI:CZ:US:2011:3.US.3165.11.1
Datum podání21.10.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 74 odst.1, § 76 odst.1 písm.f


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3165/11 ze dne 24. 11. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 24. listopadu 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. H., zastoupeného Mgr. Michalem Přibilem, advokátem v Kopřivnici, Kadláčkova 894, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2011 č. j. 8 Co 331/2011-132, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného usnesení s odůvodněním, že jeho vydáním došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. K porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces mělo dojít tím, že nebylo vyhověno jeho návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by byla uložena povinnost vedlejší účastnici umožnit stěžovateli vstup a setrvání v rodinném domě, specifikovaném v ústavní stížnosti.

Stěžovatel dále tvrdí, že vedlejší účastnice použila k vystěhování stěžovatele z rodinného domu nelegitimní a nemravný postup, když do rodinného domu nechala v zimních měsících přerušit dodávky elektrické energie, plynu a vody, a stěžovatel byl tak nucen se z domu nedobrovolně vystěhovat. Stěžovatel uvádí, že do rekonstrukce domu vložil prostředky v hodnotě cca 1 500 000,- Kč s tím, že na základě domluvy s vedlejší účastnicí bude oprávněn v domě doživotně trvale bydlet. Podle stěžovatele je nespravedlivé, aby mu nebyla přiznána ochrana do doby, než bude meritorně vyřešena otázka jeho práva doživotně užívat předmětný rodinný dům.

Z kopie přiloženého rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 6. 2011 č. j. 7 C 46/2011-78. Tímto usnesením soud prvního stupně zamítl návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření, aby vedlejší účastnici (v řízení před obecnými soudy žalované) byla uložena povinnost umožnit stěžovateli vstup a strpět setrvání v domě, specifikovaném v rozsudku, a do tří dnů od doručení tohoto usnesení mu předat klíče od hlavních dveří a vstupní branky do domu.

Po přezkoumání stěžovatelem napadených usnesení dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Stěžovatel sice argumentuje porušením základního práva na spravedlivý proces, ale podstatou jeho ústavní stížnosti je jen polemika se závěrem odvolacího soudu. Stěžovatel tak staví Ústavní soud do postavení další přezkumné instance v řízení před obecnými soudy.

Ústavní soud může totiž zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů jen v případě, že současně shledá porušení základního práva či svobody. Po přezkumu zmíněného řízení z hlediska stěžovatelem uplatněných argumentů Ústavní soud zjistil, že k tvrzenému porušení jeho základních práv nedošlo. Z odůvodnění usnesení odvolacího soudu vyplývá, že tento soud, na základě zjištěného skutkového stavu, vyvodil právní závěry, které náležitě a srozumitelně odůvodnil. Konstatoval, že stěžovatel neosvědčil právní titul, z něhož dovozuje jím tvrzené právo užívat předmětný rodinný dům, který je ve výlučném vlastnictví vedlejší účastnice. Odvolací soud se též ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že za situace, kdy stěžovatel má zajištěno jiné bydlení a z nemovitosti se vystěhoval, neosvědčil ani naléhavou potřebu zatímní úpravy právních poměrů účastníků. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení základních práv stěžovatele, není v jeho kompetenci, aby přehodnocoval závěry odvolacího soudu o konkrétních detailech daného řízení. Skutečnost, že se stěžovatel neztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti. Ústavní soud tak neshledal nic, co by věc posouvalo do ústavněprávní roviny. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. listopadu 2011

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru