Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3137/10 #1Usnesení ÚS ze dne 20.12.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ústí nad Labem
SOUD - OS Teplice
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:3.US.3137.10.1
Datum podání04.11.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 237 odst.3, § 238a odst.1 písm.d, § 237 odst.1 písm.c


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3137/10 ze dne 20. 12. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 20. prosince 2010 ve věci navrhovatele M. M., zastoupeného JUDr. Zuzanou Kudrnovou, advokátkou se sídlem Žitenice, Litoměřická 24, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 2010 č. j. 10 Co 485/2009-262 a Okresního soudu v Teplicích ze dne 18. 6. 2009 č. j. 35 E 1777/2002-247, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených usnesení, odůvodnil návrh tím, že dle jeho názoru soudy, které nařídily z podnětu Města Dubí exekuci, na základě níž byla realizována dražba jeho nemovitosti, nepostupovaly správně. Jejich jednání považuje za krajní řešení úhrady závazku, když konečně dlužnou pohledávku před dražbou zaplatil a dále vyslovil přesvědčení, že se úřady proti němu "spolčily" z toho důvodu, že je Rom, a proto se jej snažily neoprávněně připravit o dům. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dovolání, které Nejvyšší soud odmítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 8. 2010 sp. zn. 20 Cdo 2427/2010 a podání ke jmenovanému soudu ze dne 7. 4. 2010 bylo zjištěno, že povinný, nyní stěžovatel, dovoláním napadl výše označená rozhodnutí soudu I. a II. stupně, které odůvodnil tím, že nesouhlasí s příklepem, jímž došlo při výkonu rozhodnutí ke zpeněžení domu čp. 181 a příslušných parcel, celý postup úřadů označil za "spolčení" proti němu proto, že je Rom a vyslovil přesvědčení, že v jeho věci jde o věc zásadního významu. Nejvyšší soud dovolání odmítl s poukazem na jeho obsah, na obsah usnesení odvolacího soudu a § 237 odst. 3, ve znění účinném od 1. 7. 2009, § 238a odst. 1 písm. d), odst. 2 ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, když důvodně vyslovil, že dovolání povinného, nyní stěžovatele, nebylo přípustné. Poněvadž rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze mít za učiněné ve smyslu § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno ústavní stížnost ze dne 3. 11. 2010 proti usnesení soudu II. stupně ze dne 26. 1. 2010 považovat za učiněnou po lhůtě k tomu stanovené, proti rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 18. 6. 2009 pak za nepřípustnou [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 43 odst. 1 písm. b) a e) cit. zákona o Ústavním soudu].

S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pro zjištění, že stěžovatel k ústavní stížnosti předložil rozhodnutí Nejvyššího soudu poškozené - s utrženou částí druhého listu a jeho podání tak hraničilo s jednáním hrubě ztěžujícím postup řízení, nutno jej i jeho právního zástupce poučit o znění § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dle něhož za takové lze uložit pořádkovou pokutu do výše 100.000,-Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru