Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 306/06Usnesení ÚS ze dne 25.04.2006

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou pr... více
Věcný rejstříkTrestný čin
důkaz/volné hodnocení
EcliECLI:CZ:US:2006:3.US.306.06
Datum podání03.04.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

140/1961 Sb., § 13

141/1961 Sb., § 226, § 2 odst.6


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 306/06 ze dne 25. 4. 2006

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 306/06

Ústavní soud rozhodl dne 25. dubna 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele M. B., zastoupeného JUDr. Jiřím Machem, advokátem se sídlem 377 01 Jindřichův Hradec, Masarykovo nám. 1/II, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 7. 2005 sp. zn. 8 To 64/2005 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 2005 sp. zn. 16 T 18/2004, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že dle jeho přesvědčení byla jimi porušena práva zaručená mu čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na provedené důkazy a jejich hodnocení poté, co byl rozsudek soudu I. stupně zrušen, když jím byl pro jednání v nutné obraně viny zproštěn, na odsuzující následný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, který, dle instrukce Vrchního soudu v Praze, převzal jeho skutkové a právní závěry a odsoudil jej pro trestný čin ublížení na zdraví, dále pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který podané dovolání proti zamítnutí odvolání soudem II. stupně jako neopodstatněné odmítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu nepřípustnosti [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, 4 a 6 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížnosti, usnesení Nejvyššíhosoudu České republiky ze dne 18. 1. 2006 sp. zn. 5 Tdo 1543/2005, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 2005 sp. zn. 16 T 18/2004 a usnesení Vrchného soudu v Praze ze dne 27. 7. 2005 sp. zn. 8 To 64/2005 bylo zjištěno, že stěžovatel byl soudem I. stupně uznán vinným spácháním trestného činu ublížení na zdraví (podle § 222 odst. 1 tr. zákona), a odsouzen mj. k trestu odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na dobu 5 let, jeho odvolání proti rozsudku bylo Vrchním soudem v Praze zamítnuto. Dále bylo shledáno, že stěžovatel podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud dle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné odmítl - proti tomuto rozhodnutí ústavní stížnost nesměřuje.

Pro výše uvedené nutno konstatovat, že stěžovatel proti rozhodnutísoudu II. stupně podal dovolání jako mimořádný opravný prostředek k ochraně tvrzeného práva, a to s poukazem na § 265b odst. 1 písm. tr. řádu, o tomto opravném prostředku rozhodl Nejvyšší soud dle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu, přičemž ústavní stížnost rozhodnutí o odmítnutí dovolání pro jeho zjevnou neopodstatněnost nenapadá. Vzhledem k tomu, že návrh stěžovatele brojí proti rozhodnutím soudu I. a II. stupně a nikoliv proti pravomocnému rozhodnutí o posledním využitém procesním prostředku, je ústavní stížnost návrhem nepřípustným, a ten byl proto dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2006

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru