Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 3012/11 #1Usnesení ÚS ze dne 10.11.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepříslušnost
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:3.US.3012.11.1
Datum podání10.10.2011
Napadený akt

ostatní (nezařaditelné)


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 3012/11 ze dne 10. 11. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. F., zastoupeného Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem v Chomutově, Revoluční 54, proti rozhodnutí Smírčího výboru politické strany TOP 09 ze dne 3. 8. 2011 č. j. 00-5-110803, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a argumentace stěžovatele

Dne 12. 10. 2011 obdržel Ústavní soud návrh, ve kterém se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Smírčího výboru TOP 09, když tvrdí, že jím byl zkrácen na svém právu se sdružovat, jak mu je zaručuje čl. 20 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel se měl stát členem politické strany TOP 09, když byl o přijetí vyrozuměn 11. 5. 2010. Tvrdí, že splnil všechny podmínky pro členství v této politické straně včetně zaplacení členského příspěvku. V dubnu 2011 mu však bylo sděleno, že jeho přijetí za člena TOP 09 neproběhlo v souladu se stanovami a vnitřními předpisy strany, avšak nebyly uvedeny bližší údaje. Stěžovatel poukazuje na to, že takto se tato politická strany zbavuje po volbách svých členů i v jiných organizacích. Tímto postupem bylo zasaženo do jeho práv spojených s členstvím v TOP 09, a proto s ohledem na vyčerpání řádných prostředků k ochraně cestou podání k Smírčímu výboru TOP 09 se obrací na Ústavní soud, když ochrana obecnými soudy je v daném případě vyloučena.

Z předložených podkladů vyplývá, že Smírčí výbor TOP 09 přezkoumal postup Krajského výboru TOP 09 a krajského manažera TOP 09 v Ústeckém kraji a shledal jej v souladu s vnitřními předpisy této strany. Problém sporu spočíval v tom, že se nepodařilo doložit usnesení o přijetí stěžovatele do strany, neboť zde nebyl zaznamenán způsob hlasování a jeho výsledek ani přiložena prezenční listina. Protože se nepodařilo věrohodně dokázat řádné přijetí určité skupiny osob za členy TOP 09 (včetně stěžovatele), byla dána přednost zájmu strany (možné napadení z tzv. velrybaření) před zájmem jednotlivce.

II.

Formální předpoklady projednání návrhu

Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas (datum podání 5. 11. 2010). Byla podána oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Při posouzení dalších podmínek řízení však Ústavní soud dospěl k závěru, že k jejímu projednání není příslušný.

Z čl. 87 odst. 1 a 2 Ústavy ČR vyplývá, ve kterých případech může Ústavní soud rozhodovat. Pokud jde o podání ústavní stížnosti, může se tak stát v případě, že směřuje proti zásahu do základních práv a svobod jejich nositele ze strany orgánu veřejné moci. V projednávané věci se jedná o fyzickou osobu, která však tvrdí, že do jejích základních práv a svobod bylo zasaženo orgánem politické strany, tj. Krajským výborem, krajským manažerem a Smírčím výborem TOP 09. Politická strana není a podle čl. 20 odst. 4 Listiny ani nesmí vystupovat jako subjekt veřejné moci. Na členství v politické straně není nárok. Je věcí orgánů politické strany, aby posoudily, zda uchazeč o členství byl přijat stanoveným způsobem nebo zda členství nevzniklo. V takovém právním vztahu nejde o rozhodování o základních právech a svobodách jednotlivce, nýbrž o vztahy soukromoprávní, když členství v politické straně je na rozdíl od povinného členství ve veřejnoprávních korporacích založeno na principu dobrovolnosti. Ten se vztahuje nejen na možnost požádání o přijetí do politické strany, nýbrž i na svobodu rozhodování politické strany, zda žadatele přijme. V daném případě je tedy rovněž politická strana nositelem základních práv a svobod jako subjekt soukromého práva. O sporech z těchto vztahů Ústavnímu soudu rozhodovat nepřísluší, nebyly-li posouzeny na základě zákona jiným orgánem veřejné moci v rámci práva na soudní a jinou právní ochranu.

Proto Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není příslušný, a podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jej mimo ústní jednání usnesením soudce zpravodaje odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2011

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru