Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 299/95Usnesení ÚS ze dne 10.01.1996

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1996:3.US.299.95
Datum podání11.12.1995

přidejte vlastní popisek

III.ÚS 299/95 ze dne 10. 1. 1996

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 299/95-5

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele J.B., zastoupeného advokátem JUDr. T.H., o návrhu ze dne 7. prosince 1995, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem, který Ústavní soud České republiky obdržel dne 11. prosince 1995, se navrhovatel domáhal přezkoumání postupu řízení před soudy a zrušení rozsudků Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 11 C 376/93-44, ze dne 5. června 1995, a Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 7 Co 1481/95, ze dne 6. září 1995. Uvedl, že soudy, které mu neumožnily získat zpět majetek v souladu s restitučními zákony, porušily tak jeho základní právo, zaručené Ústavou.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím

1

III. ÚS 299/95-6

v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou /§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb./. Je však třeba uvést, že Ústavní soud České republiky není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy /čl. 81, 90 Ústavy ČR/, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, to ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve svém jednání postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud České republiky neshledal v postupu soudů, které ve věci navrhovatele rozhodly, ničeho, co by nasvědčovalo porušení práva navrhovatele na soudní a jinou právní ochranu u nezávislého soudu, zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Nebylo zjištěno, že by při svém rozhodování nerespektovaly obecné kautely, dané ustanovením § 132 o. s. ř., podle něhož důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Nebylo také zjištěno, že by obecné soudy rozhodovaly v rozporu s právními předpisy, zejména zákonem č. 183/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění novel, když v souladu s čl. II. a čl. IV. posuzovaly běh lhůty k uplatnění nároku a důvody jeho zániku. Konečně ani navrhovatel ve své stížnosti nezpochybňuje skutečnost, že tvrzený nárok proti povinným osobám, jako podílovým spoluvlastníkům nemovitostí, uplatnil, jak konstatovaly soudy obou stupňů, až 1. října 1995, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj, mimo ústní

III. ÚS 299/95-7

jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 10. ledna 1996

JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru