Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 2809/07 #1Usnesení ÚS ze dne 28.05.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2008:3.US.2809.07.1
Datum podání29.10.2007
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 2809/07 ze dne 28. 5. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného JUDr. Martinem Korbařem, advokátem v Praze, Kateřinská 21/522, proti jinému zásahu Krajského soudu v Praze, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal dne 29. 10. 2007 ústavní stížnost, kterou se domáhal, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Praze porušovat stěžovatelovo ústavně zaručené právo na zákonného soudce zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel uvedl, že dne 11. 8. 2006 byla proti němu podána ke Krajskému soudu v Praze obžaloba a věc připadla oddělení 7 T (sp. zn. 7 T 47/2006) s předsedkyní senátu JUDr. Chrdleovou. Dne 30. 10. 2006 soud (s předsedkyní senátu JUDr. Chrdleovou) rozhodl o vrácení věci státnímu zástupci k došetření; rovněž usnesení ze dne 5. 12. 2006 o zamítnutí stížnosti stěžovatele ohledně peněžité záruky bylo vydáno soudem s toutéž předsedkyní senátu. Hlavní líčení však bylo poté nařízeno JUDr. Sloukovou, která dle rozvrhu práce není soudkyní senátu 7 T a není ani zastupující soudkyní JUDr. Chrdleové. Trestní spis přitom ke dni nařízení hlavního líčení neobsahoval nic, co by odůvodňovalo projednání a rozhodnutí věci senátem s předsedkyní senátu JUDr. Sloukovou. Stěžovatel uvedl, že JUDr. Chrdleová byla u soudu stále činná, nebyla z dané trestní věci vyloučena pro podjatost, změna nevyplývala z rozvrhu práce a spis neobsahoval rozhodnutí předsedy soudu dle § 44 zákona o soudech a soudcích. Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel námitku porušení zásady zákonného soudce uplatňoval v podobě námitky podjatosti soudkyně JUDr. Sloukové. Stěžovatel v ústavní stížnosti brojil i proti aplikaci § 181 odst. 3 trestního řádu v daném případě.

Ze stěžovatelem předložených kopií listin Ústavní soud zjistil tyto skutečnosti.

Stěžovatel v podání doručeném Krajskému soudu v Praze dne 30. 8. 2007 vznesl prostřednictvím svého obhájce námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu JUDr. Sloukové. Nesouhlasil se změnou předsedkyně senátu a argumentoval obdobně jako v ústavní stížnosti. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. 9. 2007 rozhodl, že předsedkyně senátu JUDr. Slouková není v dané trestní věci vyloučena, neboť nejsou dány podmínky § 30 odst. 1 a 2 trestního řádu. Uvedl současně, že věc byla JUDr. Sloukové přidělena opatřením předsedkyně soudu ze dne 4. 4. 2007 v souladu s § 181 odst. 3 trestního řádu. Stěžovatel podal proti tomuto usnesení stížnost, ve které uvedl, že "poměrem k věci" ve smyslu § 30 trestního řádu míní to, že věc byla JUDr. Sloukové přidělena v rozporu se zákonem. Argumentoval, že ke dni nařízení hlavního líčení v trestním spise nebylo (ani) opatření předsedkyně soudu, na které je v napadeném usnesení ze dne 3. 9. 2007 odkazováno; nesouhlasil rovněž s aplikací § 181 odst. 3 trestního řádu v daném případě. Stížnost byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2007 sp. zn. 12 To 87/2007 zamítnuta s tím, že stěžovatel žádný z důvodů § 30 trestního řádu pro vyloučení JUDr. Sloukové netvrdí a žádný z těchto důvodů ani neexistuje.

Ústavní soud požádal Krajský soud v Praze o vyjádření. Z něj se (mimo jiné) podává, že na dny 1. 8. až 3. 8. 2007 bylo nařízeno hlavní líčení, které však muselo být odročeno na 3. 9. až 7. 9. 2007 z důvodu dovolené obhájců; hlavní líčení dne 3. 9. 2007 muselo být odročeno na neurčito ze zdravotních důvodů stěžovatele (obžalovaného).

Krajský soud předložil kopii opatření předsedkyně soudu ze dne 4. 4. 2007, ze kterého vyplývá, že projednáním a rozhodnutím věci sp. zn. 7 T 47/2006 byla pověřena dle § 181 odst. 3 trestního řádu jako předsedkyně senátu JUDr. Slouková, a to z důvodu přetížení senátu 7 T komplikovanými věcmi. Krajský soud předložil také kopie některých rozhodnutí v daném trestním řízení, ze kterých vyplývá, že usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 30. 5. 2003 sp. zn. KZv 26/99 byl v souladu s § 37 odst. 3 trestního řádu určen ze stěžovatelem (obžalovaným) zvolených 4 obhájců Mgr. M. Pokorný pro doručování písemností a vyrozumívání o úkonech. Dále se z nich podává, že Krajský soud v Praze rozhodl po obžalobě (podané dne 11. 8. 2006) usnesením ze dne 30. 10. 2006 sp. zn. 7 T 47/2006 tak, že se trestní věc vrací státnímu zástupci k došetření. Vrchní soud v Praze toto usnesení svým usnesením ze dne 4. 1. 2007 sp. zn. 12 To 100/2006 zrušil a uložil krajskému soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

Z kopií dalších listin a doručenek, obsažených v trestním spise a zaslaných na výzvu Ústavnímu soudu, vyplývá, že (po zrušení usnesení krajského soudu o vrácení věci státnímu zástupci) v trestní věci stěžovatele nařídila předsedkyně senátu JUDr. Slouková hlavní líčení na dny 1. 8. až 10. 8. 2007; stěžovatel (obžalovaný) si předvolání s obžalobou převzal dne 19. 7. 2007, jeho obhájce Mgr. M. Pokorný si vyrozumění o hlavním líčení spolu s obžalobou převzal dne 10. 7. 2007. Podáním ze dne 17. 7. 2007 žádal obhájce o odročení hlavního líčení z důvodu dovolené.

Na základě výše uvedených zjištění Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost byla podána opožděně.

Podle ustanovení § 72 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jestliže zákon neposkytuje stěžovateli procesní prostředek k ochraně práva (viz odst. 3 téhož ustanovení), lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

Stěžovatel brojí proti tomu, že v jeho trestní věci nařídila hlavní líčení předsedkyně senátu JUDr. Slouková (namísto JUDr. Chrdleové). Z trestního spisu (kopií listin výše uvedených) Ústavní soud zjistil, že hlavní líčení nařídila JUDr. Slouková; předvolání k hlavnímu líčení bylo stěžovateli doručeno dne 19. 7. 2007 a vyrozumění o hlavním líčení bylo obhájci stěžovatele doručeno dne 10. 7. 2007. Nejpozději 19. 7. 2007 se tedy stěžovatel a jeho obhájce dozvěděli, že hlavní líčení bylo nařízeno předsedkyní senátu JUDr. Sloukovou a že došlo k postupu (úkonu), který stěžovatel považuje za tzv. jiný zásah do svých ústavně zaručených práv. Ústavní stížnost však stěžovatel podal k poštovní přepravě až dne 26. 10. 2007, tedy po lhůtě stanovené v § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je tak podána opožděně, proto Ústavní soud postupoval dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.

Na uvedeném nemění nic ani skutečnost, že stěžovatel brojil proti postupu (zásahu) obecného soudu námitkou podjatosti, neboť tato není procesním prostředkem umožňujícím stěžovateli, s ohledem na obsah jeho námitek, nápravu v dané věci.

Ústavní soud podotýká, že odmítnutí ústavní stížnosti v této fázi pro opožděnost nevylučuje příp. uplatňování práv v rámci trestního řízení před obecnými soudy.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. května 2008

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru