Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 263/08 #1Usnesení ÚS ze dne 28.01.2009

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSTÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Praha 5
POLICIE - OŘ Praha II, Služba kriminální policie a vyšetřování
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/ochrana lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústa... více
Věcný rejstříkPoškozený
trestní stíhání
EcliECLI:CZ:US:2009:3.US.263.08.1
Datum podání29.01.2008
Napadený akt

rozhodnutí jiné

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 10 odst.1, čl. 10 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

140/1961 Sb., § 209, § 206

141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6, § 2 odst.4, § 159, § 159a odst.1


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 263/08 ze dne 28. 1. 2009

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 28. ledna 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky H. V., zastoupené Mgr. Janou Gavlasovou, advokátkou v Hostivicích, Chýně, Západní 449, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 12. 2007 č. j. 1 ZN 3240/2007-19 a usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 19. 10. 2007 ČTS: ORII-5967/TČ-73-2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas a řádně podanou ústavní stížností ze dne 25. 1. 2008 se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 19. 10. 2007 ČTS: ORII-5967/TČ-73-2007 a na něj navazujícího usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 12. 2007 č. j. 1 ZN 3240/2007-19. Dle stěžovatelky uvedenými usneseními byly porušeny čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 5, čl. 10 odst. 1 a 2, a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina".

Z ústavní stížnosti a předložených napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy dle § 206 trestního zákona a trestného činu poškozování cizích práv dle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona. Policejní orgán zahájil úkony trestního řízení ve smyslu § 158 odst. 3 trestního řádu. Následně Policie České republiky, Obvodní ředitelství Praha II, Služba kriminální policie a vyšetřování, rozhodla usnesením ze dne 19. 10. 2007 ČTS: ORII-5967/TČ-73-2007 tak, že se prošetřovaná věc podezření ze spáchání uvedených trestných činů odkládá dle § 159a odst. 1 trestního řádu. Stěžovatelka podala stížnost, která byla usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 12. 2007 č. j. 1 ZN 3240/2007-19 zamítnuta pro nedůvodnost.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyjádřila nesouhlas s postupem orgánů činných v trestním řízení i s jejich právní kvalifikací. Má za to, že nepostupovaly dle § 2 odst. 4, 5 a 6 trestního řádu. Dle stěžovatelky nebyly pečlivě uváženy všechny okolnosti případu a věc nebyla projednána s plným šetřením jejích práv a svobod zaručených Listinou. Stěžovatelka uvedla obsáhlou argumentaci, poukazujíc na okolnosti případu a rozpory, které spatřuje v tvrzeních policie a státního zastupitelství. Stěžovatelka rovněž vysvětluje neseriózní praktiky bulvárního tisku s tím, že orgány činné v trestním řízení svým postupem tyto praktiky podporují.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelčina ústavní stížnost směřuje proti postupu orgánů činných v trestním řízení, které odložily dle § 159a odst. 1 trestního řádu věc podezření ze spáchání trestných činů, které stěžovatelka oznámila.

Ústavní soud se otázkou postupu dle § 159 a § 159a odst. 1 trestního řádu již ve své judikatuře opakovaně zabýval (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2007 sp. zn. III. ÚS 921/06, usnesení ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 349/06, usnesení ze dne 7. 2. 2008 sp. zn. III. ÚS 221/08, dostupná na stránkách: http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud ve smyslu této judikatury rozhodl také opakovaně i v případě dalších obdobných ústavních stížností podaných stěžovatelkou, ve kterých stěžovatelka (příp. s dalšími osobami) vznesla tutéž argumentaci (viz např. usnesení ze dne 3. 4. 2008 sp. zn. II. ÚS 262/08, či usnesení ze dne 21. 2. 2008 sp. zn. III. ÚS 264/08). Rozhodnutí Ústavního soudu v těchto věcech byla stěžovatelce již doručena.

Ústavní soud nemá důvod se v dané věci odchýlit od své dosavadní judikatury, proto zcela odkazuje na svou ústavněprávní argumentaci ve výše uvedených usneseních. Také v této věci je třeba konstatovat, že podáním trestního oznámení stěžovatelka nerealizuje svá subjektivní práva a případná nečinnost příslušných orgánů není způsobilá do jejích ústavně zaručených práv zasáhnout. Z napadených usnesení pak nevyplývá, že by se orgány činné v trestním řízení dopustily svévole (viz usnesení ze dne 24. 3. 2003 sp. zn. III. ÚS 8/03), když policejní orgán provedl potřebné prověřovací úkony a obě napadená rozhodnutí jsou řádně a přiléhavě odůvodněna.

Dle Ústavního soudu v dané věci nedošlo k zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv a svobod, proto postupoval dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru