Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 254/02Usnesení ÚS ze dne 06.06.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na spravedlivou odměnu za práci
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkPromlčení
náhrada
EcliECLI:CZ:US:2002:3.US.254.02
Datum podání25.04.2002
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

65/1965 Sb., § 61


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 254/02 ze dne 6. 6. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 254/02

Ústavní soud rozhodl dne 6. června 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci Ing. M. D., zastoupeného JUDr. K. D., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2002, č. j. 30 Co 494/2001-122, a Okresního soudu v Kladně ze dne 19. září 2001, č. j. 16 C 309/95-101, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení soudy obou stupňů jednaly a rozhodovaly o něčem, co nebylo předmětem řízení, nerespektovaly zákonné procesní předpisy a odňaly mu tak možnost domáhat se spravedlivého procesu, čímž zasáhly do práv, zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na obsah v žalobě uplatněných nároků, na jejich změnu, na námitku promlčení, kterou vznesl a kterou soudy odmítly, jakož i na přiznání úroků z prodlení žalobci, který je v žalobě neuplatnil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutísoudu II. stupně zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Odvolací soud se v rozsudku ze dne 16. ledna 2002 vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil konstatování, že tvrzený nárok, žalovaný z titulu neplatného zrušení pracovního poměru, byl uplatněn včas, a tedy námitka promlčení, vznesená žalovaným, je neopodstatněná. Stejně se vypořádal s námitkou, vztahující se k úrokům z prodlení, jejichž výši a dobu, za kterou žalobci na ně přiznal nárok, změnil v souladu s obsahem důkazů, učiněných v průběhu řízení. Na obsah odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze lze v dalším zcela odkázat.

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru