Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 2500/07 #1Usnesení ÚS ze dne 30.01.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajKůrka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2008:3.US.2500.07.1
Datum podání24.09.2007
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 2500/07 ze dne 30. 1. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů a/ J. Š. a b/ E. Š., zastoupených Mgr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem se sídlem Brně, Jana Uhra 13, proti postupu Městského soudu v Brně ve věci odvolání proti rozsudku ze dne 22. 3. 2007, č.j. 44 C 370/2005-107, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají, aby Ústavní soud "vyslovil porušení jejich práva na spravedlivý proces dle článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a aby obnovil stav před porušením (jejich) práva ve věci sp. zn. 44 C 370/2005 vedené u Městského soudu v Brně".

Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že kritizovaný postup Městského soudu v Brně spočívá v tom, že nepřihlížel k jejich odvolání, které bylo podáno v zákonné lhůtě z toho důvodu, že coby podání učiněné elektronicky nebylo podle § 42 odst. 3 o.s.ř. v zákonem předepsané třídenní lhůtě doplněno předložením jeho originálu.

Z vyjádření předsedkyně senátu (samosoudce) městského soudu se podává, že elektronické odvolání stěžovatelů ze dne 11. 6. 2007, ač byl k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů, městský soud nepovažoval za relevantní procesní úkon, protože nebylo ve lhůtě tří dnů podle § 42 odst. 3 o.s.ř. doplněno podáním písemným. Nedostatek odůvodnění stěžovatelé doplnili "po nadbytečné" výzvě soudu podáním ze dne 27. 9. 2007, které soud považoval za odvolání původní, a jako opožděné je usnesením ze dne 9. 11. 2007, č.j. 44 C 370/2005-149, odmítl (§ 208 odst. 1 o.s.ř.). Právní názory, vyslovené v nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. 319/05, pokládá v dané věci předsedkyně senátu městského soudu za nepřijatelné.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu")].

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. § 72 odst. 3 téhož předpisu).

Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Vzhledem k tomu, že po podání ústavní stížnosti obecný soud vydal rozhodnutí, proti kterému stěžovatelé mohou využít řádného opravného prostředku (odvolání) a dosáhnout tak nápravy, které se domáhají cestou podané ústavní stížnosti, není na místě o ní rozhodovat také proto, že by tím bylo nepřípadně zasaženo do rozhodovacích procesů obecných soudů. Požadavek vyčerpat podústavní opravné prostředky zahrnuje i ty "procesní prostředky", jež spočívají v dispozicích, které obecně skýtá dosud probíhající řízení, resp. řízení, jež na základě takového prostředku může být zahájeno (zde odvolání proti usnesení o odmítnutí odvolání soudem prvního stupně).

Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud i v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle shora citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2008

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru