Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 236/02Usnesení ÚS ze dne 14.11.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
odmítnuto - pro 2b
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
Věcný rejstříkbyt/vyklizení
Nájem
EcliECLI:CZ:US:2002:3.US.236.02
Datum podání18.04.2002
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

40/1964 Sb., § 715


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 236/02 ze dne 14. 11. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 236/02

Ústavní soud rozhodl dne 14. listopadu 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele F.-P., spol. s r. o., zastoupeného JUDr. J. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2001, č. j. 19 Co 461/2001-36, a o návrhu na zrušení § 715, věta třetí občanského zákoníku, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí soudu s tím, že podle jeho přesvědčení ve věci odvolání proti rozsudku soudu I. stupně nebylo postupováno a rozhodováno v souladu s čl. 5 Ústavy a s čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na okolnosti, za nichž se žalovaná nastěhovala do bytu, na řízení, v němž si tato vynutila soudní cestou dle § 715 věta třetí obč. zák. souhlas k výměně bytu nacházejícího se v jeho nemovitosti a na skutečnost, že mezi účastníky řízení o vyklizení bytu, jehož se žalobou domáhal, nedošlo dosud k uzavření nájemní smlouvy. Jestliže soudy dovodily, že žalovaná vstoupila do práv předchozího nájemce, s nímž uzavřela dohodu o výměně bytů, a není proto povinna uzavřít nájemní smlouvu, pak takovou volnou záměnu v subjektu práv a povinností u nájemců zákonodárce nepochybně nepředpokládal a takový právní názor tedy považuje za spekulativní. Proto také navrhl, aby ustanovení § 715 věta třetí obč. zák., umožňující zásah do vlastnických práv pronajímatele při výběru nájemců, bylo zrušeno.

Předsedkyně senátu 19 Co Městského soudu v Praze se ve svém písemném vyjádření ze dne 17. května 2000 odvolala na právní závěry, z nichž stížností napadené rozhodnutí vychází a jsou obsaženy v jeho odůvodnění.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 13 C 38/2000 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2001, č. j. 19 Co 461/2001-36, zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Pokud jde o postavení žalované, jejíhož vyklizení se stěžovatel neúspěšně u soudu domáhal, zde lze odkázat na odůvodnění rozsudku soudu II. stupně a jeho právní názor k vzniku a obsahu práv nájemce na základě účinné dohody o výměně bytů.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jeho jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, může být podán spolu s ústavní stížností [§ 64 odst. 1 písm. d), § 74 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poněvadž ústavní stížnost byla odmítnuta a konečně ani ve stížností napadeném rozhodnutí nebyl § 715 věta třetí obč. zák. uplatněn, návrh na zrušení tohoto ustanovení byl v souladu s § 43 odst. 2 písm. b) a odst. 1 písm. c) výše citovaného zákona o Ústavnímsoudu, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné..

V Brně dne 14. listopadu 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru