Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 2158/18 #1Usnesení ÚS ze dne 30.08.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - OS Havlíčkův Brod
POLICIE - Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Územní odbor Havlíčkův Brod - Oddělení hospodářské kriminality
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Havlíčkův Brod
Soudce zpravodajZemánek Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
základní práva a svobody/právo vlastnit a poko... více
Věcný rejstříkTrestní řízení
Předběžné opatření
EcliECLI:CZ:US:2018:3.US.2158.18.1
Datum podání22.06.2018
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí jiné

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 11 odst.1, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

41/1961 Sb., § 79a, § 79f


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 2158/18 ze dne 30. 8. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Fialy a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti FreeCoin s. r. o., sídlem Srázná 5113/1, Jihlava, zastoupené JUDr. Zdeňkem Kratochvílem, advokátem, sídlem Královský vršek 4762/25, Jihlava, proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 19. dubna 2018 č. j. 0 Nt 1101/2018-2 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Územního odboru Havlíčkův Brod, Oddělení hospodářské kriminality, ze dne 22. března 2018 č. j. KRPJ-29400-18/TČ-2018-161681, za účasti Okresního soudu v Havlíčkově Brodě a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Územního odboru Havlíčkův Brod, Oddělení hospodářské kriminality, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství v Havlíčkově Brodě, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 17 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv.

2. Napadeným usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Územního odboru Havlíčkův Brod, Oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán") byly ve věci podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákoník"), a přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, po předchozím souhlasu státního zástupce Okresního státního zastupitelství Havlíčkův Brod, podle § 79a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád"), zajištěny peněžní prostředky na účtech vedených obchodní společností FIO bank, a. s., mimo jiné na účtu stěžovatelky ve výši 21 800 Kč, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že tyto peněžní prostředky jsou výnosem z trestné činnosti.

3. Stížnost stěžovatelky Okresní soud v Havlíčkově Brodě (dále jen "okresní soud") podle § 146a odst. 2 tr. řádu zamítl.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka namítá, že zajištěné peněžní prostředky nejsou výnosem z trestné činnosti, neboť jsou výnosem z její obchodní činnosti. Tu poskytuje v souladu se zákonem prostřednictvím internetových stránek, a to za účelem nákupu a prodeje kryptoměny. Stěžovatelka neshledala předmětný obchod jako rizikový či podezřelý, když účelem obchodního vztahu byl nákup bitcoinů. Podezřelá E. P. provedla jejich objednávku a uhradila za ně 21 800 Kč. Šlo o protiplnění v rámci směny bitcoinů. Stěžovatelka je tak přesvědčena, že nebyly splněny podmínky pro zásah do její majetkové sféry.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. V dané věci je třeba v prvé řadě vyjít z toho, že zajištění věci podle § 79a tr. řádu představuje prostředek pouze dočasný, svou povahou zatímní a zajišťovací; není tedy konečným rozhodnutím ve věci. Nelze tudíž mluvit o "zbavení majetku", nýbrž pouze o opatření týkajícím se "užívání majetku". Ve stejném smyslu judikoval i Evropský soud pro lidská práva např. v rozsudku ve věci Handyside proti Spojenému království ze dne 7. 12. 1976 (č. 5493/72, Série A č. 24, § 62).

7. Při posouzení ústavnosti dočasných majetkových zajišťovacích institutů upravených v § 79a a násl. tr. řádu Ústavní soud vychází ze smyslu a účelu těchto opatření, jímž je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání pachatelů, jakož i snaha v co nejvyšší možné míře eliminovat škodu způsobenou případnou trestnou činností [srov. nález ze dne 2. 12. 2013 sp. zn. I. ÚS 2485/13 (N 206/71 SbNU 429)]. Jsou to v prvé řadě orgány činné v trestním řízení, jejichž úkolem je posoudit ústavnost (resp. zákonnost) použití zajišťovacích nástrojů v trestním řízení, přičemž musí při znalosti skutkových okolností v dané fázi trestního řízení posoudit, zda dané zajištění je opatřením nezbytným pro dosažení účelu trestního řízení. Majitelům zajištěných hodnot je pak přiznáno právo žádat o zrušení a omezení zajištění. Legitimita omezení vlastnického práva je tak přezkoumávána a stěžovatelce jsou dány dostatečné procesní prostředky k ochraně jejích práv (viz usnesení sp. zn. I. ÚS 3074/08 ze dne 7. 1. 2009 nebo sp. zn. II. ÚS 3779/12 ze dne 5. 2. 2014, dostupná na http://nalus.usoud.cz).

8. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti formuloval základní požadavky na ústavní konformitu zásahu do vlastnických práv jednotlivce použitím dočasných majetkových zajišťovacích institutů: rozhodnutí o zajištění musí mít zákonný podklad (čl. 2 odst. 2 Listiny), musí být vydáno příslušným orgánem (čl. 2 odst. 2, čl. 38 odst. 1 Listiny) a nemůže být projevem svévole (čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny), což znamená, že vyvozené závěry o naplnění podmínek uvedených v příslušných ustanoveních trestního řádu nemohou být ve zcela zřejmém nesouladu se zjištěnými skutkovými okolnostmi, jež jsou orgánům činným v trestním řízení k dispozici (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 379/03 ze dne 23. 10. 2003). Jsou-li tyto požadavky dodrženy a zásah státu respektuje přiměřenou (spravedlivou) rovnováhu mezi požadavkem obecného zájmu společnosti, který je zásahem sledován, a požadavkem ochrany základních práv jednotlivce, Ústavní soud nepovažuje zajištění majetku dotčené osoby za protiústavní zásah do jejích vlastnických práv [srov. nález ze dne 2. 12. 2013 sp. zn. I. ÚS 2485/13 (N 206/71 SbNU 429), usnesení ze dne 28. 7. 2004 sp. zn. I. ÚS 554/03 a další].

9. Ústavní soud shledal, že kritéria, jimiž je třeba poměřovat rozhodnutí o zajištění věci z hlediska ústavnosti, byla v daném případě naplněna způsobem, který je v souladu s ústavními předpisy.

10. Námitku, jíž stěžovatelka zpochybňuje závěr, že zajištěné peněžní prostředky na jejím účtu jsou výnosem z trestné činnosti, z níž je podezřelá E. P., nepovažuje Ústavní soud za důvodnou. Z odůvodnění usnesení policejního orgánu, s nímž se stížnostní soud ztotožnil, jsou dostatečně zřejmé důvody, pro něž tento policejní orgán nahlížel na peněžní prostředky na účtu stěžovatelky jako na tzv. výnos z trestné činnosti, kdy závěry prováděného šetření, na něž je v rozhodnutí konkrétně poukázáno, nasvědčovaly tomu, že podezřelá neoprávněně převedla z účtu obchodní společnosti Hamerník, s. r. o., vedeného u České spořitelny, a. s., na svůj účet u Equa bank, a. s., finanční částku ve výši 117 549 Kč a následně ji rozdělila a převedla na 5 účtů, mj. i na účet patřící stěžovatelce. Z preventivního a zatímního charakteru zajišťovacích institutů přitom vyplývá, že na "zjištěné skutečnosti", které dle zákona odůvodňují použití těchto opatření, nelze vztáhnout obecné požadavky hodnověrnosti, věrohodnosti a spolehlivosti, jaké jsou jinak kladeny na důkazy v trestním procesu. Pro naplnění zákonných podmínek použití zajišťovacích opatření postačí, budou-li skutková zjištění založena na vyšším stupni pravděpodobnosti (srov. citovaný nález sp. zn. I. ÚS 2485/13). Taková skutková zjištění z rozhodnutí policejního orgánu vyplývají.

11. Lze tak uzavřít, že z napadených rozhodnutí policejního orgánu i okresního soudu, posuzovaných jako celek, vyplývají konkrétní skutečnosti nasvědčující tomu, že zajištěné peněžní prostředky mohou být výnosem z prověřované trestné činnosti. Ústavní soud neshledal, že by šlo o neodůvodněný zásah do základních práv a svobod stěžovatelky. Argumentuje-li stěžovatelka tím, že tyto prostředky nejsou výnosem z trestné činnosti, ale jsou jejím výnosem z obchodní činnosti, tato námitka bude jistě předmětem dalšího dokazování, přičemž stěžovatelce zůstává zachováno právo kdykoliv žádat o zrušení zajištění.

12. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud postupoval podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. srpna 2018

Radovan Suchánek, v r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru