Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 2142/20 #1Usnesení ÚS ze dne 13.08.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Znojmo
Soudce zpravodajŠimíček Vojtěch
Typ výrokuodmítnuto pro nepříslušnost
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:3.US.2142.20.1
Datum podání28.07.2020
Napadený akt

ostatní (nezařaditelné)


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 2142/20 ze dne 13. 8. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci stížnosti stěžovatele P. A., t. č. Věznice Heřmanice, proti soudci Okresního soudu ve Znojmě Mgr. Pavlu Rujbrovi, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel návrh, označený jako "stížnost" (doplněný dne 10. 8. 2020), v níž stěžovatel rozporuje postup soudce Okresního soudu ve Znojmě Mgr. Pavla Rujbra, který dle mínění stěžovatele opakovaně porušuje jeho práva a zákon, když podruhé zamítl stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení.

2. Poté, co se Ústavní soud seznámil s obsahem návrhu, dospěl k závěru, že jde o návrh, k jehož projednání není příslušný.

3. Ústavní soud se ve své činnosti řídí principem uplatňování státní moci jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví [čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a nemůže tak překročit rámec předpisů, které vymezují jeho postavení a pravomoc. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem.

4. To konkrétně znamená, že v řízení o ústavních stížnostech rozhoduje Ústavní soud pouze o tom, zda došlo k takovémuto porušení, přičemž bylo-li tomu tak, zruší napadené rozhodnutí, nebo, směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu pokračovat v porušování práva a přikáže mu, aby obnovil stav před porušením, pokud je to možné.

5. Součástí této pravomoci Ústavního soudu však není posuzovat bez dalšího chování a rozhodovací činnost konkrétního soudce obecného soudu. Pokud proto stěžovatel nabyl dojmu, že jmenovaný soudce v jeho věci postupuje v rozporu s právními předpisy a že je vůči stěžovateli podjatý (křivě jej osočuje, zesměšňuje svědka atp.), je namístě uvažovat např. o uplatnění námitce podjatosti a o uplatnění všech případných námitek proti způsobu vedení řízení v rámci opravného prostředku podaného k instančně výše postavenému soudu. Ústavní soud by však v tomto případě mohl přezkoumat pouze výsledné a pravomocné rozhodnutí soudu o nepovolení obnovy řízení, a to po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele a pouze z hlediska ochrany ústavně zaručených základních práv stěžovatele. Nic takového však stěžovatel nyní nežádá, když pouze vyjadřuje svoji nespokojenost s postupem jmenovaného soudce vůči jeho osobě.

6. Podaný návrh nesplňuje ani další podmínky řízení: stěžovatel především není zastoupen advokátem, nejsou uvedena žádná rozhodnutí, proti kterým návrh (případně) brojí a stěžovatel neuvádí ani žádnou relevantní ústavněprávní argumentaci. Ústavnímu soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo, že stěžovatel byl v minulosti již podrobně poučen o tom, jaké procesní podmínky musí návrh podaný k Ústavnímu soudu splňovat s ujištěním, že teprve bude-li podána řádná ústavní stížnost, bude se jí moci zdejší soud věcně zabývat (viz přípis stěžovateli ze dne 31. 8. 2018, sp. zn. SPR.ÚS 666/18). Navzdory tomuto poučení však stěžovatel nyní podal tak formulovaný návrh, který věcný přezkum Ústavním soudem neumožňuje, jelikož k jeho projednání není Ústavní soud příslušný.

7. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není z výše uvedených důvodů příslušný k projednání podaného návrhu, musí tento návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

8. Z tohoto důvodu zároveň nevyzýval navrhovatele k odstranění vad jeho podání, zejména nedostatku právního zastoupení advokátem a absence relevantní ústavněprávní argumentace, neboť ani případné vyhovění takovéto výzvě by nemohlo nic změnit na výsledku tohoto řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2020

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru