Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 2125/08 #1Usnesení ÚS ze dne 21.11.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Hradec Králové
POLICIE - Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Služba kriminální policie a vyšetřování, expozitura Hradec Králové
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /právo na obhajobu
Věcný rejstříkadvokát/ustanovený
Obhajoba
EcliECLI:CZ:US:2008:3.US.2125.08.1
Datum podání21.08.2008
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 40 odst.3

209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 6 odst.3 písm.c

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 40, § 36, § 39 odst.2, § 39 odst.3


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 2125/08 ze dne 21. 11. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 21. listopadu 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti A. H., právně zastoupeného Mgr. Kamilem Tomanem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 441, proti postupu Okresního soudu v Hradci Králové a Policie České republiky, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitura Hradec Králové v trestním stíhání vedeném pod č. j. ÚOOZ-106/TČ-2008-35-E4 a proti sdělení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2008 sp. zn. 0 Nt 1171/2008, za účasti 1) Okresního soudu v Hradci Králové a 2) Policie České republiky, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitura Hradec Králové, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Včas a řádně podanou ústavní stížností ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen ,,zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhal ochrany proti postupu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitura Hradec Králové v trestním stíhání vedeném pod č. j. ÚOOZ 106/TČ-2008-35-E4 a proti postupu Okresního soudu v Hradci Králové v jeho trestní věci, zejména proti ,,sdělení" uvedeného soudu ze dne 8. 8. 2008 sp. zn. 0 Nt 1171/2008, jímž mělo dojít k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen ,,Listina"), práva na obhajobu dle článku 40 odst. 3 Listiny a článku 6 odst. 3 písm. b) a c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Dále mělo dojít k porušení článku 2 odst. 2 Listiny a článku 2 odst. 3 Ústavy ČR.

Jak vyplývá z odůvodnění ústavní stížnosti a jejích příloh, bylo usnesením Policie České republiky, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitura Hradec Králové č. j. ÚOOZ-106/TČ-2008-35-E4 ze dne 26. 5. 2008 zahájeno proti stěžovateli trestní stíhání pro trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), odst. 3 tr. zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona a pro trestný čin ublížení na zdraví dle § 222 odst. 1 tr. zákona ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona. Má se přitom jednat o pokračování trestné činnosti, pro niž byl stěžovatel stíhán policejním orgánem pod ČTS: ÚOOZ-86/V7-2006 a pro niž na něj byla státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové podána dne 23. 1. 2008 obžaloba u Krajského soudu v Hradci Králové, kde je věc nyní projednávána pod sp. zn. 2 T 1/2008.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že na výzvu policie, aby si z důvodu nutné obhajoby zvolil obhájce z řad advokátů, vyslovil požadavek, aby mu byl jako obhájce ex offo ustanoven jeho dosavadní obhájce v jiné trestní věci, projednávané před krajským soudem, advokát Mgr. Kamil Toman. Policejnímu orgánu stěžovatel zdůraznil, že Mgr. Toman je s jeho trestní věcí z dosavadního trestního řízení dobře obeznámen, a proto je jeho ustanovení obhájcem i v novém trestním řízení logické a účelné. Navzdory tomuto požadavku byl stěžovateli opatřením Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 0 Nt 1130/2008 ze dne 6. 6. 2008 ustanoven jako obhájce JUDr. Josef Šlerka, advokát, se sídlem v Hradci Králové, Nerudova 37. Stěžovatel zdůrazňuje, že v uvedeného advokáta nemá důvěru, neboť jej dle jeho názoru nemůže obhajovat s náležitou péčí. Toto uvedl i policejnímu orgánu a žádal, aby byl dr. Šlerka jeho obhajoby zbaven a jeho obhájcem byl ustanoven Mgr. Toman.

Stěžovatel dále brojí proti postupu Okresního soudu v Hradci Králové, jemuž věc předal policejní orgán k vyřízení. Tento soud vydal dne 8. 8. 2008 v záhlaví uvedené sdělení, kterým stěžovatele vyrozuměl o tom, že ve věci nejsou dány důvody pro ustanovení jiného obhájce dle § 40 tr. řádu. Stěžovatel má zato, že obecný soud jeho námitky vůči ustanovenému obhájci zcela ignoroval. Poukazuje na to, že jej advokát Šlerka obhajuje proti jeho vůli, v čemž spatřuje porušení svého práva na obhajobu a na spravedlivý proces dle výše citovaných článků Listiny a Úmluvy. Stěžovatel má zato, že orgány činné v trestním řízení náležitě nezohlednily již probíhající trestní řízení před soudem prvého stupně.

II.

Ústavní soud na základě ústavní stížnosti a jejích příloh dospěl k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud ve své judikatuře vždy zdůrazňuje subsidiární charakter řízení o ústavní stížnosti s ohledem na vymezení své pravomoci. Ústavnímu soudu jako orgánu ochrany ústavnosti nepřísluší, aby prováděl průběžnou kontrolu postupu orgánů činných v trestním řízení (viz článek 83 Ústavy ČR). Zásah Ústavního soudu do pravomoci těchto orgánů je namístě jen tehdy, pokud porušení předpisů práva jednoduchého dosáhne zároveň ústavně právní relevance. V projednávané věci Ústavní soud takovýto zásah do práv stěžovatele neshledal.

Podle článku 40 odst. 3 Listiny má obviněný v trestním řízení právo, aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Obdobně dle článku 6 odst. 3 písm. c) věta první Úmluvy má obviněný právo obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru. V projednávané věci nelze orgánům činným v trestním řízení vytýkat, že by jakýmkoli způsobem zasáhly do základního práva stěžovatele na obhajobu, garantovaného ústavním pořádkem.

Tzv. formální složka práva na obhajobu (tzn. právo stíhané osoby na obhájce) nezahrnuje právo na ustanovení advokáta dle vlastního výběru. Ustanovení obhájce obviněnému soudem je ze své podstaty podpůrným způsobem vzniku formální obhajoby tam, kde si osoba, proti níž se trestní řízení vede, obhájce sama nezvolila, ač jej mít musí (§ 36 a násl. tr. řádu), popř. tam, kde taková osoba soud o ustanovení obhájce sama požádá (viz § 33 odst. odst. 4 tr. řádu). K ustanovení obhájce soudem tedy dochází za předpokladu, že obviněný sám rezignuje na své právo svobodně si zvolit konkrétního advokáta. Ani po ustanovení obhájce přitom obviněný tohoto práva není zbaven a může jej kdykoli realizovat tím, že si na místo obhájce, který mu byl ustanoven soudem, zvolí obhájce jiného (§ 37 odst. 2 tr. řádu). Pro úplnost je třeba připomenout, že zákon v platném znění nečiní rozdílu mezi zvoleným a ustanoveným obhájcem, pokud jde o přiznání nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu ve smyslu ust. § 33 odst. 2 tr. řádu. Pokud jde o samotné ustanovení obhájce, je soud vázán výslovnou úpravou v § 39 odst. 2 a 3 tr. řádu, podle níž se od účinnosti novely trestního řádu, provedené zákonem č. 283/2004 Sb., obhájci v jednotlivých věcech ustanovují postupně podle pořadníku advokátů, který je za tímto účelem veden. Soud by tedy ani v případě, kdy by ustanoveného obhájce nutné obhajoby zprostil dle § 40 tr. řádu, nemohl stěžovateli ustanovit obhájcem advokáta dle svého vlastního výběru, ale musel by se opět řídit pořadím advokátů v příslušném pořadníku.

V projednávané věci přitom nelze ničeho vytknout postupu soudu, ani pokud jde o přezkoumání návrhu stěžovatele na zproštění ustanoveného advokáta ve smyslu § 40 tr. řádu. Ze spisového materiálu je zřejmé, že stěžovatel neuváděl žádnou konkrétní skutečnost, jež by v době, kdy soud o návrhu rozhodoval, mohla naplňovat požadavek ,,důležitých důvodů" ve smyslu citovaného ustanovení (blíže viz Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck 2005. str. 284 a násl.). Jak plyne z prohlášení obhájce ex offo dr. Šlerky, které Ústavnímu soudu zaslal soud obecný, tento advokát byl připraven obhajobu stěžovatele vykonávat se vší potřebnou pečlivostí a z výtek stěžovatele nebyl zřejmý žádný důvod, jenž by konkrétně tohoto advokáta z obhajování stěžovatele vylučoval. Nelze samozřejmě vyloučit, že z hlediska faktického postupu při provádění obhajoby mohl být právní zástupce stěžovatele v souvisejícím trestním řízení v projednávané trestní věci pro stěžovatele obhájcem vhodnějším, alespoň do okamžiku, než se ustanovený obhájce mohl náležitě seznámit s okolnostmi věci. Nic však stěžovateli nebránilo, aby si Mgr. Tomana zvolil jako advokáta na plnou moc.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 2008

Jiří Mucha v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru