Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 2120/18 #1Usnesení ÚS ze dne 20.09.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Plzeň
SOUD - OS Pardubice
Soudce zpravodajFenyk Jaroslav
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2018:3.US.2120.18.1
Datum podání20.06.2018
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 2120/18 ze dne 20. 9. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele J. F., t. č. ve Věznici Pardubice, bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2014, č. j. 2 T 7/2014-570, a proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 6. 2018, č. j. 0 PP 125/2018-30, za účasti Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Pardubicích, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 20. 6. 2018 a doplněné podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 2. 7. 2018 se stěžovatel patrně domáhal zrušení v návětí konkretizovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi dle jeho názoru byla porušena blíže neoznačená základní práva a svobody.

2. Ústavní soud je v řízeních o ústavních stížnostech vázán zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Tento zákon předepisuje soubor procesních předpokladů, jež musí být splněny, aby se Ústavní soud mohl zabývat ústavní stížností po věcné stránce.

3. Dle § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se návrh na zahájení řízení podává písemně Ústavnímu soudu. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví tento zákon.

4. Dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je možno ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu musí proto být k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva.

5. Dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu dále musí být fyzické osoby jako účastníci řízení zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Dle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí být v plné moci k tomuto zastupování výslovně uvedeno, že je udělena k zastupování před Ústavním soudem.

6. Ke stěžovatelově ústavní stížnosti nebyla přiložena ani kopie posledního procesního prostředku dle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, ani plná moc k zastupování před Ústavním soudem, přičemž ústavní stížnost i její doplnění byly sepsány vlastnoručně stěžovatelem. Ústavní stížnost ani její doplnění přitom neobsahovaly jednoznačně formulovaný návrh, jak má Ústavní soud rozhodnout, obsahovaly toliko vylíčení důvodů nespokojenosti stěžovatele s rozhodnutími obecných soudů uvedenými v návětí tohoto usnesení. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele k odstranění shora zmíněných vad podání ve lhůtě šesti týdnů od doručení výzvy, jejíž součástí bylo i poučení o tom, že v případě neodstranění vad podání ve lhůtě bude ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

7. Tato výzva Ústavního soudu byla stěžovateli doručena dne 9. 7. 2018. Dne 9. 7. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele datované dnem 2. 7. 2018, v němž stěžovatel děkuje Ústavnímu soudu za ochotu a současně jej informuje, že mu Česká advokátní komora určila advokáta za sníženou částku, a nedatované podání obsahující komentáře ke skutkovému ději týkajícímu se věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 2 T 7/2014. Dne 20. 7. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno opět vlastnoručně sepsané podání stěžovatele, k němuž byla přiložena nepodepsaná listina ze dne 16. 7. 2018 označená jako "Posouzení právního stavu ve věci náhrady škody v souvislosti s řízením vedením u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 2 T 7/2014", v níž je jako zpracovatel označen Mgr. Adam Hlaváč, advokát.

8. Z této listiny vyplývá, že Mgr. Hlaváč byl určen k poskytnutí právní služby v rozsahu posouzení právního stavu ve věci náhrady škody v souvislosti s řízením vedeným Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 2 T 7/2014, případně sepis žaloby. Vyplývá z ní rovněž, že Mgr. Hlaváč se se stěžovatelem osobně setkal k poradě. Tato listina nesplňuje formální ani obsahové náležitosti ústavní stížnosti či jejího doplnění tak, aby tyto náležitosti splňovala, nebyla k ní přiložena plná moc a ani z jejího obsahu nevyplývá, že by se bezprostředně vztahovala ke stěžovatelem podané ústavní stížnosti. Stěžovatel tuto skutečnost v žádném svém podání neobjasnil. Toliko v podání ze dne 18. 7. 2018, doručeném Ústavnímu soudu dne 20. 7. 2018, stěžovatel uvádí: "Nepodával jsem ani mému advokátovi ani Vám Vážený soude, o vzniku škody. Ale na porušení zákona a lidských práv."

9. Jelikož stěžovatel nerozporuje, že se s Mgr. Hlaváčem setkal, a tedy měl možnost si s ním vyjasnit všechny potřebné náležitosti jejich spolupráce pro úspěšné odstranění vad ústavní stížnosti a případně alespoň požádat Ústavní soud o prodloužení lhůty, a netvrdí ani, že by Mgr. Hlaváč postupoval v rozporu s jeho pokyny, odmítl mu poskytnout právní služby atd., nemůže Ústavní soud uzavřít, že stěžovatel neměl účinnou možnost dosáhnout odstranění vad prostřednictvím právního profesionála. Ať už k neodstranění vad nedošlo z jakéhokoliv důvodu, tento tedy zůstává v rovině vztahu mezi stěžovatelem a Mgr. Hlaváčem.

10. Ústavní soud je tak nucen konstatovat, že žádným z těchto podání k odstranění shora popsaných vad nedošlo. Aby vyloučil možnost, že stěžovatel teprve v posledních dnech šestitýdenní lhůty k jejich odstranění odeslal ještě včas podání, které by tyto vady napravovalo a které by bylo doručeno až po uplynutí lhůty, vyčkal Ústavní soud určitou dobu po marném uplynutí této lhůty. Ani měsíc po uplynutí lhůty však Ústavnímu soudu žádné takové podání doručeno nebylo.

11. Ústavní soud proto musí konstatovat, že stěžovatel výzvě Ústavního soudu k odstranění vad podání ve lhůtě k tomu určené nevyhověl, ačkoliv byl řádně poučen o následcích takového jednání. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu stanovené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. září 2018

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru