Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 212/02Usnesení ÚS ze dne 15.05.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
Věcný rejstříkvlastnické právo/přechod/převod
EcliECLI:CZ:US:2002:3.US.212.02
Datum podání09.04.2002
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

229/1991 Sb., § 4, § 8


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 212/02 ze dne 15. 5. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 212/02

Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatelky A. F., zastoupené JUDr. R. J., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. ledna 2002, č. j. 23 Co 38/2001-416, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že se rozsudkem odvolacího soudu cítí dotčena v právu, zakotveném v čl. 11 odst. l a 3, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedla, že podle jejího přesvědčení nebyly správně posouzeny účinky prohlášení žalobců ze dne 1. dubna 1997, jímž tito provedli specifikaci restitučních nároků, když vycházeli z předpokladu možnosti dohodnout se odchylně od zákonné úpravy a když rozhodně nedali najevo, že by i jen od části svých nároků ustupovali. Proto mělo být přihlédnuto k úpravě petitu, jak stěžovatelka učinila v řízení před Krajským soudem v Hradci Králové, a tak by nic nebránilo vyhovění jejímu požadavku na id. 2/12 předmětných nemovitostí .

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. ledna 2002, č. j.

23 Co 38/2001-416, zásah do práv, kterých se navrhovatelka dovolává, zjištěn nebyl. Zamítnutí žaloby stěžovatelky, aby do jejího vlastnictví přešly i 2/12 označených nemovitostí, když restituční nárok k této části neuplatnila ve lhůtě stanovené zákonem, je v souladu se zjištěným skutkovým stavem, s § 8 odst. 2 zák. o půdě, ve znění pozdějších předpisů, i s obsahem rozhodnutí Nejvyššíhosoudu České republiky, jehož právní názor, vyslovený v předmětné věci v rozsudku č. j. 24 Cdo 2280/2000-367, ze dne 22. listopadu 2000, odvolací soud respektoval. Poněvadž odůvodnění rozsudku soudu II. stupně je vyčerpávající, lze na ně v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru