Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 21/21 #1Usnesení ÚS ze dne 27.01.2021

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NSS
Soudce zpravodajSuchánek Radovan
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2021:3.US.21.21.1
Datum podání04.01.2021
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 21/21 ze dne 27. 1. 2021

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Terezie Regnardové a Bc. Ladislava Regnarda, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2020 č. j. 1 Afs 294/2020-57 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2020 č. j. 1 Afs 293/2020-52, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 4. 1. 2021 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelů označené jako "ústavní stížnost - žádost o prodloužení lhůty". Z obsahu podání (s ohledem na chybějící petit) lze dovodit, že stěžovatelé nejspíše napadají výše uvedená usnesení Nejvyššího správního soudu.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda podání splňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není, neboť návrh stěžovatelů není pro několik procesních a obsahových nedostatků možno považovat za řádný.

3. Ústavní stížnost byla odeslána z datové schránky stěžovatelů, bez přiložené plné moci advokáta a je podepsána přímo stěžovateli, kteří ve svém podání existenci právního zastoupení ani netvrdí. Stěžovatelé tak nejsou zastoupeni advokátem, jak je vyžadováno v § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Povinnost právního zastoupení advokátem se přitom vztahuje již na sepsání samotné ústavní stížnosti (viz již usnesení ze dne 23. 9. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 44/04). K ústavní stížnosti dále není přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva podle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost rovněž neobsahuje vymezení toho, co sleduje (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), přičemž v důsledku absence jejího petitu ani není zřetelné, jaká všechna rozhodnutí stěžovatelé napadají. Vedle toho není z ústavní stížnosti patrno, jaká ústavně zaručená práva stěžovatelů měla být porušena.

4. Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že se stěžovatelé - ať už společně či každý z nich samostatně - obrátili na Ústavní soud již mnohokrát (v souhrnu více než 130krát), a to s ústavními stížnostmi trpícími stejnými či obdobnými vadami. Stěžovatelé byli na nedostatky svých návrhů, spočívajících zejména v absenci právního zastoupení podle § 30 a násl. zákona o Ústavním soudu, opakovaně upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3061/16, sp. zn. IV. ÚS 20/18, sp. zn. III. ÚS 983/18, sp. zn. III. ÚS 1848/18 a sp. zn. II. ÚS 2425/18).

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil jeho vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud však zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1580/18, sp. zn. I. ÚS 2342/18, sp. zn. I. ÚS 2583/18, sp. zn. III. ÚS 3417/18, sp. zn. III. ÚS 4334/18, sp. zn. III. ÚS 146/19, sp. zn. II. ÚS 462/19, sp. zn. I. ÚS 607/19, sp. zn. III. ÚS 1512/19, sp. zn. IV ÚS 2222/20, sp. zn. III. ÚS 3028/20, sp. zn. IV. ÚS 3292/20 a řadě dalších, soudce zpravodaj z výše uvedených důvodů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. ledna 2021

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v.r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru