Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 209/97Usnesení ÚS ze dne 25.09.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajŠevčík Vlastimil
Typ výrokuodmítnuto pro nepříslušnost - § 43/1/d)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:3.US.209.97
Datum podání13.06.1997

přidejte vlastní popisek

III.ÚS 209/97 ze dne 25. 9. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 209/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J.M., zastoupeného advokátem JUDr. J.S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 1997, sp. zn. 20 Co 812/96, mimo ústní jednání dne 25. 9. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, označeným jako "Ústavní stížnost pro čl. 6, věta prvá a čl. 30 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod" ze dne 13. 6. 1997, brojí stěžovatel proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 1997, sp. zn. 20 Co 812/96, a domáhá se jeho zrušení s odůvodněním, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo a svoboda zakotvené v čl. 6 věta prvá a čl. 30 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Ve svých stížnostních důvodech pak stěžovatel dále tvrdí, že porušení citovaných ustanovení Listiny základních práv a svobod spatřuje i v tom, že Krajským soudem v Brně bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku v řízení o náhradu škody. V další části ústavní stížnosti se pak stěžovatel domáhá zrušení ustanovení § 448 obč. zák. s odůvodněním, že současná právní úprava neumožňuje uplatňovat náhradu škody z důvodů, na které poukazuje ve své ústavní stížnosti a

1

III. ÚS 209/97

dovozuje, že citované ustanovení občanského zákoníku je v rozporu s normami Evropského společenství.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost může podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.].

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.).

Z předložené ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že se stěžovatel v řízení před obecnými soudy domáhal osvobození od soudního poplatku z uplatněného nároku na náhradu škody, jehož právní důvod spatřoval v tom, že odpůrce tak, jak byl v řízení před obecnými soudy označen, odpovídá za smrt jeho syna a je proto povinen zaplatit mu vzniklou škodu, kterou posléze vyčíslil. Podstatné ve věci však je, že stěžovatel v rámci odvolacího řízení před Krajským soudem v Brně navrhl (§ 239 odst. 1 o. s. ř.) připuštění dovolání s odůvodněním, že otázku osvobození od soudního poplatku považuje s ohledem "na nejasnou a nejednotnou judikaturu soudů ČSFR a Nejvyšších soudů ČSR a SSR" za otázku zásadního právního významu.

Byl-li takto uplatněn zákonem přípustný dovolací důvod, je dovolání posledním prostředkem, který zákon k ochraně jeho práva poskytoval; nevyužil-li stěžovatel tohoto prostředku a dovolání v zákonem stanovené lhůtě nepodal, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval, a proto je jeho ústavní stížnost nepřípustná (§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.).

Spolu s podanou ústavní stížností byl stěžovatelem podán návrh na zrušení ust. § 448 o. z.; jelikož však podaná ústavní stížnost byla, z důvodů shora rozvedených, shledána

111. ÚS 209/97

nepřípustnou, není dán pro projednání tohoto návrhu zákonný důvod (§ 78 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.).

O nepřípustné ústavní stížnosti nezbylo než rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb.].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).

V Brně dne 25. 9. 1997

JUDr. Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu ČR

-6- I 3

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru