Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 2067/15 #1Usnesení ÚS ze dne 12.08.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - VS Olomouc
SOUD - KS Brno
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
opravný prostředek - řádný
EcliECLI:CZ:US:2015:3.US.2067.15.1
Datum podání10.07.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 245, § 265a


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 2067/15 ze dne 12. 8. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. T., zastoupeného JUDr. Zuzanou Kristiánovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Kozí 10, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. června 2015 č. j. 4 To 36/2015-6104 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2015 sp. zn. 40 T 11/2014, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem ve smyslu § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Ústavní soud zjistil, že proti stěžovateli a dalším devíti obviněným byla dne 18. srpna 2014 státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Brně podána obžaloba, v níž je obviněným kladeno za vinu spáchání rozsáhlé trestné činnosti majetkového charakteru kvalifikované převážně jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1 a odst. 5 písm. a) trestního zákoníku.

Právní zástupkyně stěžovatele opakovaně vznesla námitky proti písemnému vyhotovení protokolů o hlavním líčení v předmětné trestní věci ze dne 23. března 2015, 13. dubna 2015, 14. dubna 2015, 4. května 2015, 18. května 2015, 19. května 2015 a 20. května 2015. Námitky směřovaly proti tomu, že v úvodní části protokolů o hlavním líčení jsou jako poškozené uvedeny společnosti multigate a. s. a Merkur Casino a. s. Jmenované společnosti přitom podle názoru stěžovatele nemají v trestním řízení postavení poškozených, neboť jim nevznikla žádná škoda, což podle něj obě společnosti shodně potvrdily ve svých písemných vyjádřeních adresovaných soudu.

Napadeným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2015 sp. zn. 40 T 11/2014 soud podle § 57 odst. 1 trestního řádu námitky stěžovatele zamítl.

O stížnosti proti zamítavému usnesení prvostupňového soudu rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 1. června 2015 č. j. 4 To 36/2015-6104 tak, že stížnost stěžovatele podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl jako nedůvodnou.

Stěžovatel se v ústavní stížnosti domáhá zrušení napadených rozhodnutí, přičemž převážně opakuje svoje námitky uplatněné v řízení před obecnými soudy. Zdůrazňuje zejména, že obě výše jmenované společnosti již v přípravném řízení jednoznačně prohlásily, že jim žádná škoda nevznikla, což opětovně potvrdily v reakci na písemnou výzvu předsedkyně senátu rozhodujícího v dané věci. Podle stěžovatele tudíž tyto společnosti nemají postavení poškozeného ve smyslu § 43 trestního řádu a jsou-li v protokolu z hlavního líčení označeny jako poškozené subjekty, jde o údaj nepravdivý. V čem má za této situace spočívat protiústavní zásah do jeho základních práv, stěžovatel konkrétně neuvedl.

Dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci již nemají v dispozici prostředky, kterými by mohly protiústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, v tomto případě obecné soudy v rámci trestního řízení, nemůže Ústavní soud do jejich postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než orgán činný v trestním řízení. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

Namítá-li stěžovatel, že k zásahu do jeho základních práv došlo chybnou protokolací hlavního líčení v jeho trestní věci spočívající v nesprávném označení společností multigate a. s. a Merkur Casino a. s. jako poškozených subjektů, musí Ústavní soud jeho návrh hodnotit jako podaný předčasně, a tedy jako návrh nepřípustný. Jak již konstatoval stížnostní soud, stěžovatel směšuje své námitky směřující proti důkaznímu postupu soudu s námitkami proti procesnímu postupu soudu při evidenci přítomnosti osob u hlavního líčení. Stěžovatel se svou argumentací fakticky snaží vyvrátit, že by jeho jednáním byla jmenovaným společnostem způsobena jakákoliv škoda. Avšak posouzení, zda skutečně došlo ke škodě na cizím majetku a jaký subjekt byl případně poškozen, bude možné určit až z výsledků dokazování, a bude tedy v prvé řadě úkolem nalézacího soudu. Jeho závěry mohou být případně korigovány soudem druhého stupně, jakož i soudem dovolacím.

Z výše uvedeného je patrno, že za současné procesní situace není Ústavní soud oprávněn o návrhu stěžovatele rozhodnout, aniž by se dostal do rozporu se shora formulovanou zásadou subsidiarity ústavní stížnosti. Cesta k zásahu Ústavního soudu by se stěžovateli otevřela až po faktickém skončení trestního řízení, ve chvíli, kdy již nebude mít k dispozici jiný procesní prostředek k ochraně svých práv.

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2015

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru