Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 195/04Usnesení ÚS ze dne 03.05.2004

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkazyl
Správní řízení
Doručování
Vyhoštění
EcliECLI:CZ:US:2004:3.US.195.04
Datum podání31.03.2004
Napadený akt

rozhodnutí jiné

Ostatní dotčené předpisy

150/2002 Sb., § 42

325/1999 Sb., čl.

71/1967 Sb., § 3


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 195/04 ze dne 3. 5. 2004

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 195/04

Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele T. P. T., zastoupeného Mgr. M. B., advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. prosince 2003 č. j. 36 Az 153/2003-28, rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 16. května 2002 č. j. OAM-1722/VL-20-ZA03-2002 a rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Brno, Oddělení cizinecké policie Brno-venkov ze dne 10. března 2004 č.j. SCPP-44/BR-II-SV-2004 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svým návrhem na zahájení řízení, doručeným Ústavnímu soudu dne 31. března 2004, domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí orgánů veřejné moci. Současně podal taktéž návrh na odložení jejich vykonatelnosti. S poukazem na blíže rozvedená tvrzení uvedl, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byly stran návrhu stěžovatele splněny formální (procesní) předpoklady a podmínky stanovené zákonem, umožňující následné posouzení jeho věcné opodstatněnosti.

V této souvislosti nemohl odhlédnout v předmětné věci od toho, že stěžovatel nevyužil možnosti podat vůči rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. prosince 2003 č. j. 36 Az 153/2003-28 kasační stížnost ve smyslu § 102 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (totožné platí s poukazem na § 107 citovaného zákona ve vztahu k návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí vydaných v tomto řízení).

Ohledně rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Brno, Oddělení cizinecké policie Brno-venkov, ze dne 10. března 2004 č. j. SCPP-44/BR-II-SV-2004 potom stěžovatel netvrdí, že by vůči němu ve shodě s jeho poučením podal odvolání (§ 169 odst. 8 zák. č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Dle § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném do novelizace provedené zák. č. 83/2004 Sb., je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 cit. zák.).

V naposled citovaném ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů (Ústavníhosoudu) do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná. Pro tuto podpůrnou mimořádnost ústavní stížnosti jako prostředku k ochraně práva Ústavní soud nepřihlédl k tvrzením, které stěžovatel uváděl na podporu důvodů, pro které kasační stížnost nepodal (způsob doručení rozsudku Krajského soudu v Brně), neboť je mohl uplatňovat rovněž v řízení o kasační stížnosti.

Jak vyplývá z řečeného, stěžovatel nedostál požadavku vyjádřenému v ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto byl jeho návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako nepřípustný usnesením odmítnut, a to mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků. I z tohoto důvodu se návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí stal bezpředmětným.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2004

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru