Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 1793/20 #1Usnesení ÚS ze dne 23.07.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajZemánek Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepříslušnost
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:3.US.1793.20.1
Datum podání27.06.2020
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

zákon; 166/1999 Sb.; o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ; §3/1/d, §5/1/h, § 18, §21/1, §27a/1/b, §27a/3, §39/2, §39/3, §39a, §40, §41, §42/2, §42/3


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 1793/20 ze dne 23. 7. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti JUDr. Dalibora Grůzy, Ph. D., zastoupeného JUDr. Miroslavem Moltašem, LL. M., advokátem, sídlem Střední 933/10, Hustopeče, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 1 písm. h), § 18, § 21 odst. 1, § 27a odst. 1 písm. b) a odst. 3, § 39 odst. 2 a odst. 3, § 39a až § 41 a § 42 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.

Odůvodnění:

1. Podáním, které Ústavní soud obdržel dne 27. 6. 2020 a které bylo doplněno podáním ze dne 30. 6. 2020, stěžovatel brojí proti sdělení města Hustopeče ze dne 24. 6. 2020 č. j. MUH/37082/20/433, jímž nebylo vyhověno jeho žádosti o pronájem tržního místa na tržišti provozovaném městem Hustopeče za účelem "prodeje nezpracovaného po veterinární pitvě čerstvého masa zdechlin drůbeže (slepic) z vlastního chovu k lidské spotřebě", a to z důvodu rozporu této žádosti s právními předpisy [konkrétně se zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Po Ústavním soudu požaduje, aby zakázal městu Hustopeče a správci tržiště (Správě a údržbě budov města Hustopeče, organizační složce) v bránění mu v prodeji takového masa. V podání současně navrhl zrušení v záhlaví uvedených ustanovení veterinárního zákona.

2. V jednání města Hustopeče, které s ním odmítlo uzavřít smlouvu o pronájmu tržního místa, spatřuje stěžovatel jiný zásah orgánu veřejné moci, vůči němuž neexistuje žádný procesní prostředek k ochraně. Přípustnost ústavní stížnosti odvozuje z § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána ve lhůtě jednoho roku.

3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ve stávající věci k takovému závěru nedospěl.

4. Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem. Podle zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba proti pravomocnému rozhodnutí v řízení, jehož byla účastníkem, opatření nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, jimž bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

5. Stěžovatel spatřuje jiný zásah orgánu veřejné moci v tom, že s ním město Hustopeče odmítlo uzavřít smlouvu o pronájmu tržního místa. O jiném zásahu orgánu veřejné moci (než je pravomocné rozhodnutí), který je zpravidla interpretován tak, že jde o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok orgánů veřejné moci vůči ústavně zaručeným základním právům a svobodám, však nelze v daném případě vůbec uvažovat. Uzavření smlouvy o pronájmu tržního místa na tržišti provozované obcí je záležitostí ryze soukromoprávní (v případě obce se tak děje v samostatné působnosti) a žádnou z potenciálních smluvních stran nelze nutit k tomu, aby do smluvního vztahu vstoupila. Je navíc věcí pronajímatele, aby určil, jaké zboží má být na tržišti nabízeno a stanovil podmínky pro jeho prodej. Odmítnutí stěžovatelovy žádosti o pronájem tržního místa odůvodněné tím, že jím zamýšlený prodej masa zdechlin (byť čerstvých a třeba i s veterinárním atestem) je v rozporu s veterinárními předpisy, jejichž dodržování je vyžadováno i v Provozním řádu tržiště, představuje ze strany města Hustopeče zcela legitimní postup.

6. Neshledal-li Ústavní soud v odmítnutí stěžovatelovy žádosti o pronájem tržního místa jiný zásah orgánu veřejné moci, je pak třeba jeho ústavní stížnost posuzovat právě ve světle tohoto závěru. Podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Nepříslušností se přitom rozumí situace, kdy se stěžovatel domáhá něčeho, k čemu není Ústavní soud oprávněn, a to tak, že vůbec není způsobilý vést takové řízení. Domáhá-li se tedy stěžovatel vydání rozhodnutí, kterým by bylo městu Hustopeče a správci tržiště zakázáno, aby bránili stěžovateli v prodeji masa (zdechlin), není k projednání takového návrhu Ústavní soud příslušný. Projednáním takového návrhu by totiž Ústavní soud vybočil z mezí své kompetence, vyplývajících z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

7. S ohledem na to, že Ústavní soud vůbec není příslušným k projednání stěžovatelova návrhu, není na místě ani jeho argumentace dovozující přípustnost ústavní stížnosti z § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [§ 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu].

9. Vzhledem k tomu, že akcesorický návrh na zrušení právního předpisu [v záhlaví uvedená ustanovení veterinárního zákona] podaný na základě § 74 zákona o Ústavním soudu sdílí osud ústavní stížnosti, bylo jej třeba rovněž odmítnout, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2020

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru