Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 178/97Usnesení ÚS ze dne 30.07.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:3.US.178.97
Datum podání23.05.1997

přidejte vlastní popisek

III.ÚS 178/97 ze dne 30. 7. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 178/97-12

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhod ve věci navrhovatelky A.H., zastoupené advokátem JUDr. Z.D., o stížnosti proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně č. j. 3 Zn 11/97-6, ze dne 26. března 1997, t akt o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se ve své stížnosti ze dne 23. května 1997 domáhala přezkoumání postupu zástupce Městského státního zastupitelství v Brně, který usnesením sp. zn. 3 Zn 11/97, ze dne 26. března 1997, zamítl její stížnost proti usnesení policejního orgánu Policie ČR. Uvedla, že rozhodnutím č. j. MRBM-193/STRTC-97, ze dne 10. března 1997, policie odložila ve smyslu § 159 odst. 1 tr. ř. její oznámení o podezření ze spáchání trestného činu podle § 249a odst. 2 trestního zákona. Spoluvlastníci nemovitosti, domu č. 12 v B., ji neoprávněně brání v užívání bytu a pokud se dovolávají dohody o ukončení užívání bytu, uzavřené s jejím manželem P.H., a přijetí částky 220.000,- Kč jako odstupného, jde o dohodu, která je v rozporu s § 701 odst. 1 občanského zákona. Z tohoto důvodu měl zástupce Městského státního zastupitelství v Brně usnesení policie zrušit. Pokud tak neučinil, vyjádřil souhlas s kriminálním jednáním jak spoluvlastníků domu, tak jejího manžela, a zasáhl do jejich práv, zakotvených v čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 17 odst. 1, 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Navrhla proto, aby Ústavní soud usnesení státního zástupce zrušil.

Státní zástupce, ačkoliv byl Ústavním soudem jako účastník řízení vyzván k vyjádření k obsahu stížnosti, vyjádření nepodal, odkázal pouze na obsah usnesení, založeného ve spisu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním

III. ÚS 178/97-13

zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Je-li podaný návrh zjevně neopodstatněný, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne (§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb.).

Zahájení trestního stíhání a další postup v něm upravuje hlava desátá zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění novel, postup před zahájením trestního stíhání pak hlava devátá citovaného zákona. Z obsahu stížnosti, spisu Policie ČR ČVS: MRBM-193/STR-TČ-97 a usnesení Městského státního zastupitelství v Brně sp. zn. 3 Zn 11/97 bylo zjištěno, že stěžovatelce, která učinila trestní oznámení a jako poškozená se připojila k případnému trestnímu řízení, bylo v souladu s § 159 tr. řádu doručeno usnesení o odložení věci, přičemž stížnost proti usnesení policejního orgánu Policie ČR ze dne 10. března 1997 byla státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Brně dne 26. března 1997 jako nedůvodná zamítnuta. Nebylo shledáno, že tímto postupem, odůvodněným v písemném vyhotovení rozhodnutí, došlo k tvrzenému zásahu do práv stěžovatelky, zakotvených v čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Je věcí stěžovatelky, zda označené nároky uplatní v občanskoprávním řízení u příslušného soudu, který si pro rozhodnutí nepochybně objasní otázku platnosti úkonů, z nichž práva odvozuje stěžovatelka i osoby, jichž se její oznámení týkalo. Je třeba dodat, že podle § 175 písm. a) tr. řádu je k podání obžaloby oprávněn pouze státní zástupce, k odvolání proti rozsudku soudu v trestním řízení je poškozený oprávněn pouze pro nesprávnost výroku o náhradě škody (§ 246 odst. 1 písm. d) tr. řádu).

Pro uvedená zjištění a konstatování bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo (§ 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 30. července 1997

JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj

2

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru