Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 1756/10 #2Usnesení ÚS ze dne 15.07.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ústí nad Labem
SOUD - OS Louny
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkDokazování
Trestný čin
EcliECLI:CZ:US:2010:3.US.1756.10.2
Datum podání17.06.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

140/1961 Sb., § 248

141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 1756/10 ze dne 15. 7. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 15. července 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele G. S., zastoupeného JUDr. Rudolfem Postlem, advokátem se sídlem v Podbořanech, Masarykovo nám. 14, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 3. 2010 č. j. 6 To 489/2009-220 a rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 6. 5. 2009 č. j. 2 T 175/2008-194, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že dle jeho přesvědčení soudy v trestním řízení vedeném proti jeho osobě porušily právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy České republiky. Poukázal na postup orgánů činných v trestním řízení, při němž nebyly shromažďovány a prováděny důkazy, na základě kterých mohly být zjištěny okolnosti svědčící v jeho prospěch, a nebyl vzat zřetel ani na to, že v inkriminované době ve společnosti GSMI s. r. o. působili dva jednatelé, přebírající tržby z výherních automatů, tj. vedle něj také I. S. Jmenovaná byla vyslechnuta jako svědkyně, on sám byl soudem I. stupně odsouzen pro trestný čin zpronevěry, odvolání Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl, aniž se s jeho námitkami týkajícími se i procesních pochybení Policie ČR vypořádal.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení nebyl zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn. Soud II. stupně k odvolání obžalovaného, nyní stěžovatele, který byl Okresním soudem v Lounech dne 6. 5. 2009 uznán vinným spácháním trestného činu zpronevěry dle § 248 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákona, když si přisvojil cizí majetkovou hodnotu ve výši 607.501,- Kč a 61.971,- Kč, přezkoumal zákonnost a důvodnost všech výroků rozsudku, proti kterým odvolání směřovalo, správnost postupu řízení, jež jeho vydání předcházelo, a důvodně shledal, že odvolání nebylo opodstatněné. V odůvodnění svého usnesení se vypořádal se všemi uplatněnými námitkami a shodně se závěry soudu I. stupně konstatoval, že na základě řádně zjištěného skutkového stavu a zhodnocení všech provedených důkazů v souladu s § 2 odst. 6 tr. řádu bylo jednání obžalovaného prokázáno a toto správně kvalifikováno jako trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákona, za který mu byl uložen také přiměřený trest v souladu s § 248 odst. 3, § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona. Na vyčerpávající odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 3. 2010 lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh stěžovatele napadající rozhodnutí odvolacího soudu odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh směřující proti rozsudku soudu I. stupně pak jako nepřípustný, když v tomto rozsahu nebrojil proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který byl zákonem stěžovateli k ochraně jeho tvrzeného práva poskytnut [§ 43 odst. 2 písm. a) § 43 odst. 1 písm. e), § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. července 2010

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru