Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 169/06 #1Nález ÚS ze dne 14.08.2008K absenci povinnosti doplnit písemně elektronické podání, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - VS Praha
SOUD - KS Plzeň
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuvyhověno
procesní - odložení vykonatelnosti
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
právo na soudní a jinou právní ochranu /s... více
Věcný rejstříklhůta/zmeškání
Podání
elektronický podpis
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 140/50 SbNU 245
EcliECLI:CZ:US:2008:3.US.169.06.1
Datum vyhlášení22.08.2008
Datum podání06.02.2006
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

227/2000 Sb., čl. 11 odst.1

99/1963 Sb., § 42 odst.1, § 42 odst.3


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Povinnost stěžovatele podle § 42 odst. 2 občanského soudního řádu písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis podle § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Obecné soudy jsou podle čl. 36 odst. 1 Listiny povinny rozhodnout o takto podaném odvolání.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatele B. F. zrušil III. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 14. srpna 2008 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006. Dále zakázal Krajskému soudu v Plzni, aby pokračoval v porušování práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny spočívajícím v nerozhodnutí o elektronicky podaném odvolání podepsaném elektronickým podpisem a přikázal mu pokračovat v odvolacím řízení na základě elektronicky podaného odvolání.

Narativní část

Stěžovatel podal v dané věci odvolání, k němuž byl připojen uznávaný elektronický podpis podle § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů. Uvedené odvolání nebylo písemně doplněno ve lhůtě tří dnů. Obecné soudy na základě této skutečnosti vyvodily důsledky podle § 42 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého se k podání učiněnému v elektronické podobě, jež nebylo ve stanovené lhůtě písemně doplněno, nepřihlíží. Stěžovatel v dané věci podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, jímž se domáhal rozhodnutí o odvolání, a zároveň opětovně podal odvolání v listinné podobě. Napadenými usneseními bylo rozhodnuto o jeho návrzích s tím, že odvolání bylo podáno opožděně.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud v dané věci odkázal na své právní závěry učiněné v nálezu ze dne 24. dubna 2006 sp. zn. IV. ÚS 319/05, N 89/41 SbNU 141. Povinnost stěžovatele uvedená v § 42 odst. 2 občanského soudního řádu písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis podle § 11 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu. Tím, že odvolací soud v dané věci nerozhodl o elektronicky podaném odvolání podepsaném elektronickým podpisem, porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Soudcem zpravodajem v dané věci byl Jiří Mucha. Žádný ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

III.ÚS 169/06 ze dne 14. 8. 2008

N 140/50 SbNU 245

K absenci povinnosti doplnit písemně elektronické podání, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Vladimíra Kůrky - ze dne 14. srpna 2008 sp. zn. III. ÚS 169/06 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. F., t. č. Věznice Ostrov nad Ohří, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nerozhodnutí o elektronicky podaném odvolání podepsaném elektronickým podpisem a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006 o opožděnosti odvolání podaného v listinné podobě, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti.

I. Krajskému soudu v Plzni se zakazuje, aby pokračoval v porušování práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod spočívajícím v nerozhodnutí o elektronicky podaném odvolání podepsaném elektronickým podpisem, a přikazuje se mu pokračovat v odvolacím řízení na základě elektronicky podaného odvolání.

II. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006 se ruší.

III. Návrh stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 3. února 2006 se stěžovatel domáhal toho, aby Ústavní soud jeho ústavní stížnosti vyhověl. Podle názoru stěžovatele Krajský soud v Plzni tím, že nerozhoduje o odvolání podaném dne 28. února 2005 proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. prosince 2004 č. j. 15 C 159/2004-57, porušuje jeho ústavně zaručené právo obsažené v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Plzni v porušování tohoto práva pokračovat a přikázal mu obnovit předešlý stav tím, že bude pokračovat v odvolacím řízení. Vrchní soud v Praze porušil vydáním svého usnesení ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 vpředu uvedené články Listiny a Úmluvy. Uvedené konstatování lze vztáhnout i k usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006. Stěžovatel navrhl zrušit tato usnesení Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni.

K ústavní stížnosti se k výzvě Ústavního soudu [§ 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] vyjádřil Krajský soud v Plzni, který odkazuje ve svém stručném vyjádření plně na přípis Krajského soudu v Plzni ze dne 15. června 2005 sp. zn. 15 Co 341/2005 a na odůvodnění rozhodnutí téhož soudu ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006. Podle účastníka nedošlo jeho postupy k porušení ústavně zaručených práv stěžovatele. Účastník vyjádřil souhlas s upuštěním od ústního jednání. Vrchní soud v Praze ve svém vyjádření k ústavní stížnosti odkázal rovněž v plném rozsahu na odůvodnění napadeného usnesení.

Ústavní stížnost je důvodná.

Z připojeného spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 15 C 159/2004 vyplývá, že odvolání podal stěžovatel v elektronické podobě, přičemž byl k němu připojen uznávaný elektronický podpis podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, (viz č. l. 64 až 67 spisu obecného soudu). Takto podané odvolání nebylo písemně doplněno ve lhůtě tří dnů. Na základě výše uvedeného obecné soudy v dané věci nesprávně a formalisticky vytvořily fikci, že žádné odvolání nebylo podáno, a o takto podaném odvolání nikterak nerozhodly. Stěžovatel následně podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, jímž se domáhal rozhodnutí o odvolání (č. l. 79 a 80 spisu obecného soudu), a opětně podal odvolání v "listinné" podobě (č. l. 82 až 84 spisu obecného soudu), které samo o sobě bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty. S odůvodněním, že odvolání bylo podáno opožděně, byla posléze vydána následující rozhodnutí obecných soudů: usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006.

Ústavní soud se neztotožňuje s postupem obecných soudů, který je potud nesprávný, pokud podání odvolání v elektronické podobě podepsané elektronickým podpisem není považováno za podání se stejnými procesními důsledky, jaké vyvolává podání odvolání v "listinné" podobě. K tomu uvádí Ústavní soud následující.

Jak již vyplývá z nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 319/05 ze dne 24. 4. 2006 (N 89/41 SbNU 141), povinnost stěžovatele uvedená v § 42 odst. 3 o. s. ř., totiž písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu.

Ustanovení § 42 odst. 1 věty prvé občanskéhosoudního řádu zní: "Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem.".

Ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. zní: "Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna,soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.".

Ve shora uvedeném nálezu dospěl Ústavnísoud k názoru stran účinků uznávaného elektronického podpisu na základě použití výkladu historicko-teleologického, objektivně-teleologického a systematického. Pro stručnost zde Ústavní soud na odůvodnění nálezu ve věci sp. zn. IV. ÚS 319/05 odkazuje.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavnísoud napadená rozhodnutí pro jejich rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny podle § 82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil a současně nařídil odvolacímu soudu, aby podle § 82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu nepokračoval v porušování práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny spočívajícím v nerozhodnutí o elektronicky podaném odvolání podepsaném elektronickým podpisem, jak je ve výroku tohoto nálezu podrobněji rozvedeno. Vzhledem k tomu, že napadená rozhodnutí obecných soudů nestanovila žádnou právní povinnost, nelze odložit jejich vykonatelnost, neboť sama o sobě vykonatelná nejsou. Z tohoto důvodu byl návrh stěžovatele na odložení vykonatelnosti posouzen jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a jako takový byl odmítnut.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru