Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 16/10 #2Usnesení ÚS ze dne 15.03.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Přerov
SOUD - KS Ostrava
SOUD - NS
Soudce zpravodajKůrka Vladimír
Typ výrokuprocesní - vyloučení soudce, asistenta, apod.
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:3.US.16.10.2
Datum podání06.01.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 16/10 ze dne 15. 3. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhod dne 15. března 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti M. B., zastoupeného JUDr. Květoslavem Baslem, advokátem, AK se sídlem Na Slovance 567, 473 01 Nový Bor, proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 11. 2007 sp. zn. 4 T 181/2007, usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 16. 1. 2008 sp. zn. 55 To 552/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2008 sp. zn. 8 Tdo 623/2008 a usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 15. 12. 2008 sp. zn. 68 To 427/2008 takto:

Soudce Vladimír Kůrka je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené Ústavním soudem pod sp. zn. III.ÚS 16/10.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 4. 1. 2010 a doplněnou dne 15. 1. 2010 a dne 16. 2. 2010 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost byla podle platného rozvrhu práce přidělena třetímu senátu a jako soudce zpravodaj byl určen Vladimír Kůrka.

Přípisem ze dne 1. 3. 2010 soudce Vladimír Kůrka předložil IV. senátu k úvaze rozhodnutí o jeho vyloučení, resp. nevyloučení z projednání a rozhodnutí předmětné věci, neboť rozhodnutí Nejvyššího soudu napadené ústavní stížností bylo vydáno v senátě, jemuž předsedala jeho manželka Věra Kůrková. Soudce Kůrka konstatoval, že tato okolnost je zřejmě objektivně způsobilá vyvolat - vnější - pochybnosti o jeho nepodjatosti, i když z hlediska subjektivního se nedomnívá, že by v předmětné věci nedokázal být nestranným.

Podle ustanovení § 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle ustanovení § 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může soudce prohlásit, že se ve věci cítí být podjatý, přičemž toto své prohlášení odůvodní.

Dosavadní judikatura Ústavního soudu spočívá na premise, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, lze-li mít pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. nález ve věci I. ÚS 167/94, Sb. n. u. sv. 6, str. 429). Ústavní soud také poznamenal, že rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního, což znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto, nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, či ze subjektivních pocitů příslušného soudce, nýbrž i z právního rozboru objektivních skutečností, které k těmto pochybnostem vedou (srov. například nález sp. zn. II. ÚS 105/01, Sb. n. u., sv. 23, str. 11, sp. zn. I. ÚS 371/04, tamtéž sv. 34, str. 255). Ve shodě s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva považuje Ústavní soud za validní kriterium tzv. jevovou stránku věci. Za objektivní však nepovažuje to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení, ale za rozhodující považuje reálnou existenci objektivních okolností, které by mohly vést k pochybnostem, zda soudce disponuje určitým - nikoliv nezaujatým - vztahem k věci (srov. věc Chmelíř proti České republice).

V projednávané věci stěžovatel žádnou námitku proti soudci zpravodaji neuplatnil. Čtvrtý senát však vzal v úvahu skutečnost, že předmětem ústavně právního přezkumu bude i usnesení, které vydal senát, jehož členkou je manželka soudce zpravodaje, a po zvážení blízkosti a intenzity rodinných a osobních vztahů dospěl k závěru, že podmínky pro vyloučení soudce Vladimíra Kůrky z projednávání a rozhodování věci jsou splněny. Procedura vyloučení soudce z projednání a rozhodování je jednou z procesních záruk nestrannosti soudu. Při posuzování, zda je dán i objektivní aspekt pochybností o jeho nestrannosti, může mít význam i pouhé zdání v tomto směru že (např. v rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Piersack proti Belgii ze dne 21. 9. 1982, § 30, soud konstatoval, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti; srov. též Wettstein proti Švýcarsku ze dne 21. 12. 2000, § 42 - 44 a nález Ústavního soudu III. ÚS 441/03 ze dne 12. 1. 2005).

S ohledem na shora uvedené skutečnosti byly v daném případě splněny podmínky vyloučení soudce Vladimíra Kůrky z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti, a proto čtvrtý senát rozhodl podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jak ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 15. března 2010

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru