Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 1528/11 #1Usnesení ÚS ze dne 16.06.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
SOUD - OS Frýdek-Místek
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:3.US.1528.11.1
Datum podání25.05.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 1528/11 ze dne 16. 6. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 16. června 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů A) J. Ř. a B) V. Ř., oba právně zastoupeni JUDr. Miroslavou Topolářovou, advokátkou AK se sídlem Průmyslová 3, 568 02 Svitavy, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. srpna 2009 č. j. 57 Co 716/2006-260 a proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. července 2003 č. j. 8 C 197/2002-48, za účasti 1) Krajského soudu v Ostravě a 2) Okresního soudu ve Frýdku Místku, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 25. května 2011, se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. srpna 2009 č. j. 57 Co 716/2006-260, jakož i rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. července 2003 č. j. 8 C 197/2002-48, a to pro porušení článku 90 Ústavy České republiky, článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. června 2006 č. j. 8 C 197/2002-153 byla žalovanému Lyžařskému klubu Severka se sídlem v Dolní Lomné uložena povinnost zaplatit žalobcům (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelé") částku 35.200,- Kč s 19% úrokem z prodlení od 23. října 1996 do zaplacení (výrok pod bodem I). Žaloba o zaplacení částky 809.677, 20 Kč a 19% úroku z prodlení z částky 434 568,30 Kč od 1. října 1996 do zaplacení a 19% úroku z částky 35.200,- Kč od 1. října 1996 do 22. října 1996 byla zamítnuta (výrok pod bodem II), řízení ohledně částky 135,10 Kč bylo zastaveno (výrok pod bodem III) a o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 35.005,- Kč (výrok pod bodem IV) a že Česká republika nemá vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení státu (výrok pod bodem V). Okresní soud ve Frýdku-Místku takto rozhodl poté, co Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. října 2004 č. j. 57 Co 253/2004-83 předchozí rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. července 2003 č. j. 8 C 197/2002-48 v části výroku, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 35 000,- Kč s příslušenstvím potvrdil, a ve zbývající části tohoto výroku a ve výroku o nákladech řízení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.

Rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. června 2006 č. j. 8 C 197/2002-153 napadli žalobci i žalovaný odvoláním. Krajský soud v Ostravě rozhodl rozsudkem ze dne 25. srpna 2009 č. j. 57 Co 716/2006-260 tak, že rozsudek okresního soudu ve zbývající napadené části výroku pod bodem II, kterou byla zamítnuta žaloba o zaplacení 251 298,50 Kč s 19% úrokem z prodlení od 23. října 1996 do zaplacení a ve výroku pod bodem V potvrdil (výrok pod bodem I rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek okresního soudu ve výroku pod bodem IV odvolací soud změnil tak, že žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok pod bodem II rozsudku odvolacího soudu). Dále odvolací soud rozhodl, že žalovanému se právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznává (výrok pod bodem III rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě napadli žalobci dovoláním, které Nejvyšší soud České Republiky (dále jen "Nejvyšší soud") usnesením ze dne 6. prosince 2010 č. j. 28 Cdo 2546/2010-300 jako nepřípustné odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II.

Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

V ústavní stížnosti stěžovatelé uvedli, že napadené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2010 č. j. 28 Cdo 2546/2010-300 jim bylo doručeno dne 11. ledna 2011. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě až dne 24. května 2011, stalo se tak zjevně až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

V ústavní stížnosti stěžovatelé odkázali na jejich podání datované 2. března 2011, Ústavnímu soudu doručené dne 14. března 2011, ze kterého dovozují včasnost podané ústavní stížnosti. Uvedené podání stěžovatelů však nesplňovalo základní formální a obsahové požadavky kladené na ústavní stížnost, a proto Ústavní soud stěžovatelům přípisem ze dne 25. března 2011 sdělil, že na ně nemůže reagovat. S ohledem na uvedené nemohl Ústavní soud k tomuto podání stěžovatelů při posuzování včasnosti ústavní stížnosti přihlédnout.

Podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Při shrnutí výše uvedených skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, aniž se zabýval dalšími aspekty včasnosti a přípustnosti podané ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. června 2011

Jan Musil

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru