Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 1432/10 #1Usnesení ÚS ze dne 30.06.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO - advokát
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
základní práva a svobody/zákaz nucených prací ... více
Věcný rejstříkadvokát/ustanovený
advokát/odměna
EcliECLI:CZ:US:2010:3.US.1432.10.1
Datum podání17.05.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 9 odst.1

209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 4

Ostatní dotčené předpisy

177/1996 Sb.

99/1963 Sb., § 140


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 1432/10 ze dne 30. 6. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 30. června 2010 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. I. Š., advokáta, zastoupeného Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem Olomouc, Ostružnická 6, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. 2. 2010 č. j. 12 Co 455/2009-276, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas a řádně podané ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení shora označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na "zákaz nucených prací v širším pojetí" dle čl. 9 Listiny základních práv a svobod a čl. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z ústavní stížnosti a z kopie přiloženého rozhodnutí vyplývá, že krajský soud, jako soud odvolací, k odvolání stěžovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III., jimiž bylo rozhodnuto o výši odměny stěžovatele, jako ustanoveného zástupce, za zastupování. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně týkajícími se výše odměny a náhrady hotových výdajů stěžovatele.

Stěžovatel se závěry soudů obou stupňů nesouhlasí a podrobuje je opětovné polemice; v ústavní stížnosti vznesl v podstatě tytéž argumenty, jako předtím v odvolání. I nadále v ústavní stížnosti toliko prosazuje své vlastní právní závěry.

K této polemice je třeba uvést, jak již bylo ostatně mnohokrát judikováno, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy. Nevykonává tudíž přezkumný dohled nad jejich činností, pokud postupují v souladu s Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod i mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR.

Na základě argumentů stěžovatele se Ústavní soud zabýval ústavností napadeného rozhodnutí. Podle zjištění Ústavního soudu odvolací soud při svém rozhodování o odměně stěžovatele jako ustanoveného zástupce postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu a vyhláškou č. 177/1996 Sb. Odvolací soud objasnil také další specifické okolnosti případu ve vztahu k námitkám stěžovatele, zopakovaným v ústavní stížnosti. Není úkolem Ústavního soudu zabývat se shodnými argumenty, se kterými se podrobně zabývaly obecné soudy, zejména pak soud odvolací. Na jejich přesvědčivé závěry, jsoucí v souladu s podústavním právem (viz shora), nelze než odkázat. Ústavní soud tak neshledal nic, co by věc posouvalo do ústavněprávní roviny.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2010

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru