III.ÚS 123/93 ze dne 10. 11. 1993
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 23/93 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele pana L.K., dne 10. listopadu 1993, takto:
Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í :
Formálně vadným návrhem ze dne 2. 11. 1993 dovolává se navrhovatel zásahu Ústavního soudu ve věci svých nezletilých vnuků M. a A.K., tedy v opatrovnické věci vedené před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. NC 1254/91.
Z obsahu příloh, na které se navrhovatel odvolával, jakož i z návrhu samotného je patrno, že věc není dosud pravomocně skončena, když proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 7. 1993 podal navrhovatel odvolání, o němž až dosud nebylo rozhodnuto.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72/2 zák. 182/93); jestliže tedy v posuzované věci nejde o věc pravomocně skončenou, nepřísluší Ústavnímu soudu zasahovat do činnosti soudů obecných.
Již z tohoto důvodu jde tedy v současné době o návrh zjevně
neopodstatněný (§ 43 odst. 1 lit. c cit. zák.), o kterém nezbylo rozhodnout, než jak ve výroku usnesení se stalo.
I když návrh sám nesplňoval podmínky stanovené pro tento úkon (§ 34 cit. zák.), vzhledem k tomu co uvedeno shora, nebylo třeba na formální vady návrhu upozorňovat, případně vyzývat k jejich odstranění (§ 41 cit. zák.).
K věci sluší dodat, že obdobný návrh-podání ze dne 31. 1. 1992 předložil navrhovatel Ústavnímu soudu ČSFR, a že tento jeho návrh byl rozhodnutím tohoto soudu ze dne 29. 4. 1992 odmítnut, a to v podstatě ze stejných důvodů, jak tímto rozhodnutím se stalo.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné
(§ 43 odst. 2 zák. 182/93 Sb.).
V Brně dne 10. 11. 1993
JUDr. Vlastimil Ševčík
předseda senátu ÚS ČR