Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 1188/08 #1Usnesení ÚS ze dne 17.07.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2008:3.US.1188.08.1
Datum podání13.05.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 1188/08 ze dne 17. 7. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 17. července 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu navrhovatele JUDr. P. K., směřujícího proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2006 č. j. 11 Cmo 111/2006-278 a proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. února 2008 č. j. 32 Cdo 2801/2007-323, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 13. května 2008 obdržel Ústavní soud blanketní podání - ústavní stížnost navrhovatele, směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2006 č. j. 11 Cmo 111/2006-278, ve které navrhovatel uvedl, že ji odůvodní "následně". Podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 14. května 2008 rozšířil stěžovatel své předchozí podání tak, že napadl dále usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. února 2008 č. j. 32 Cdo 2801/2007-323 s tím, že svoji ústavní stížnost "odůvodní následně".

Protože tak navrhovatel neučinil, vyzval Ústavní soud navrhovatele k doplnění blanketního podání (tedy k odstranění vad podání) a k tomu mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení této výzvy. Současně Ústavní soud navrhovatele vyzval, aby Ústavnímu soudu zaslal kopii rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 11 Cmo 111/2006-278, jakož i kopii usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 32 Cdo 2801/2007-323, neboť navrhovatelem předložené kopie těchto rozhodnutí byly neúplné. Současně Ústavní soud navrhovatele upozornil na stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96 (publikováno ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu sv. 9, str. 471), ve kterém Ústavní soud vyslovil názor, že smyslem a účelem ust. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je stanovení obecné povinnosti být v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně právně zastoupen, a to bez diferenciace vzhledem k druhu řízení před Ústavním soudem, jakož i vzhledem k druhu řízení, jež mu předcházelo, a současně i bez diferenciace povinnosti právního zastoupení v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků nebo vedlejších účastníků řízení. Současně Ústavní soud navrhovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen podání (ústavní stížnost) ve smyslu ust. § 43 zákona o Ústavním soudu odmítnout. Výzva k doplnění blanketního podání byla navrhovateli doručena dne 19. června 2008.

Protože navrhovatel ve stanovené lhůtě svoje blanketní podání nedoplnil (a tedy vady svého podání neodstranil), soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. července 2008

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru