Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 117/96Usnesení ÚS ze dne 18.06.1996

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajJurka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1996:3.US.117.96
Datum podání25.04.1996

přidejte vlastní popisek

III.ÚS 117/96 ze dne 18. 6. 1996

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 117/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů J.H. a Z.H., zastoupených advokátkou JUDr. J.M., rozhodl,

takto:

Návrh se odmítá.Odůvodnění:

Ústavnímu soudu ČR byla dne 25. 4. 1996 podána ústavní stížnost stěžovatelů J.H. a Z.H., zastoupených advokátkou JUDr. J.M., která směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. 8 Co 2527/95-139 ze dne 23. 1. 1996. Podanou stížností se stěžovatelé domáhají ochrany svého vlastnického práva zakotveného v čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

Pro podání ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí jsou zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoveny náležitosti, které musejí být splněny, aby návrh na zahájení řízení byl přípustný. Podle ustanovení § 75 odst. 1 cit. zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení

1

III. ÚS 117/96

obnovy řízení.

V předmětné věci rozhodoval Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem, č.j. 5 C 971/92-118, ze dne 18. 10. 1995, tak, že vyslovil přechod vlastnického práva odpůrců J.P. a V.P. k nemovitostem dříve označeným jako deputátní domek u č.p. 8 v M., č. parc. 52/2, dnes podle výpisu LV č. 172 a 22 pro kat. území Z. - M., u K.ú. v Č.K. a dále ke stav. parcele č. 52/6 o vým. 55 m2 zast. plocha s objektem bydlení a k parcele č. 52/2 o vým. 61 m2 zast. plocha s objektem bydlení čp. 5 na navrhovatele J.H. a Z.H., každému jednou ideální polovinou.

K odvolání odpůrců rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem, č.j. 8 Co 2527/95-139 ze dne 23. 1. 1996 tak, že rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že návrh na přechod vlastnického práva k deputátnímu domku u č.p. 8 v M., na parcele č. 52/2 v k.ú. Z. - M. na navrhovatele zamítl, přechod vlastnického práva k parcele č. 52/2 (podle výpisu z kat. nemovitostí parcela č. 52/2 a č. 52/6) na navrhovatele potvrdil.

Z uvedených údajů vyplývá, že rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu I. stupně ve věci samé, což je podle § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. důvodem pro dovolání proti rozsudku soudu odvolacího. Dovolání se ve smyslu § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje.

K dotazu Ústavního soudu ČR ze dne 15. 5. 1996 sdělila právní zástupkyně stěžovatelů podáním ze dne 22. 5. 1996, že v předmětné věci nebylo podáno dovolání. Současně se právní zástupkyně stěžovatelů odvolává na ust. § 75 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., které připouští, aby Ústavní soud neodmítl ústavní stížnost, i když navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky.

Ústavní soud ČR zvážil všechny okolnosti a konstatoval, že v předmětné věci nebyly ve smyslu § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.

2

III. ÚS 117/96

vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, protože nebylo využito možnosti dané § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Podle ust. § 75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle odstavce 1, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. V daném případě však tomu tak není, ústavní stížnost se dotýká toliko zájmů účastníků řízení a není spojena s obecnějším problémem, který by tyto zájmy přesahoval. Neúspěch ve sporu tuto podmínku nenaplňuje. Podle ust. § 75 odst. 2 písm. b) cit. zákona Ústavní soud rovněž neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle odstavce 1, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknou vážná a neodvratitelná újma. V dané věci toto ustanovení však nelze aplikovat, protože řízení o odvolání bylo řádně ukončeno (ústavní stížnost směřuje proti rozsudku odvolacího soudu) a řízení o dovolání nebylo zahájeno, protože tento procesní prostředek nebyl využit.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu ČR než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout, jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 1996

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru